iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Návštěva divadla by nikdy neměla být všední záležitostí. Ne všude je ale nutné přijít ve společenském oděvu. Kde jsou džíny v mezích zákona, a kam vás pustí jedině s dobře uvázanou kravatou? Odložení svrchního oděvu v šatně je ale vždy samozřejmostí !

Velké kamenné divadlo si žádá společenský oděv
Etiketa versus 21. století, to je dnešní hamletovské dilema při výběru oblečení vhodného do divadla. Před 100 lety bylo docela jasno. Divadlo znamenalo kulturní středobod města. Kdo se tam dostal, chtěl se blýsknout a nenápadně pochlubit. Pánové pro tuto příležitost vytahovali nejlepší smokingy, dámy si nechávaly šít velkolepé róby.
Dnes je ale situace docela odlišná. Výběr kulturních svatostánků je nezměrný, stejně jako jejich žánrová rozmanitost. A právě druh divadla by měl být základním pilířem při volbě oděvu. Vždy se vyplatí zamyslet se nad tím, o jaký druh představení se jedná, v jakých prostorách se odehrává či ve kterou denní dobu začíná.
Existuje totiž něco jako pyramida slavnostních příležitostí. Její vrchol na poli divadla tvoří premiéra opery. Obecně pak platí, že večerní představení jsou slavnostnější než ta odpolední, opera je o něco honosnější než činohra či muzikál.
Ne vždy to v hledišti Státní opery vypadá, jak si žádá etiketa
Stojíte-li před skříní a v ruce nervózně žmouláte lístky do velkého kamenného divadla, rozhodně se vyplatí sáhnout po eleganci nejvyšší úrovně. „Návštěvník by měl být oblečen ve společenském oděvu: páni oblek, dámy večerní společenské šaty,“ tak praví oficiální stránky Státní opery Praha. Totožně se k dress codu svých diváků vyjadřuje i Národní divadlo.
V holínkách Národní divadlo nedobývejte
Kdo ale za kulturou vyráží pravidelně, nemohl si nevšimnout, že realita vypadá trochu jinak. Internetové diskuze, kde je téma v čem do Národního vášnivě probírané, jsou toho jasným důkazem.
„Byla jsem minulý týden na La traviatě v Národním a zůstala jsem v šoku, jak se někdo může obléknout na operu. Většinou jsou to cizinci. Jedna slečna si například neváhala vzít gumáky,“ líčí pocity uživatelka jedné z nich.
Národní divadlo si však tyto společenské nedokonalosti nepřipouští. „Naši diváci obvykle bez problémů dodržují zvyklosti i zásady slušného chování,“ odpověděl na otázku TOPZINE.cz o porušování konvencí Ondřej Palouš, zástupce pražské scény číslo jedna.
Ani moderní gumáky do divadla nepatří
Stejným nešvarem občas trpí i Státní opera. „Když jsem dostala lístky do Státní opery, vůbec jsem nevěděla, co na sebe. Kulturně založená známá mi radila, že konvence vyžaduje večerní společenské šaty. S trochou studu jsem zvolila elegantní sukni a halenku. Ukázalo se to jako nejlepší možná volba, protože počet dam v plesových šatech se dal napočítat na prstech jedné ruky. Musely si mezi tou záplavou mužů v mikinách připadat opravdu hloupě,“ říká studentka Lucie Bavorová.
Rozhovor: Herečka Lucie Štěpánková o porušování divadelních tradic
V čem tedy do Národního a podobných institucí? Nejlepší volbou pro muže je jednoduchý tmavý oblek a malé večerní čili krátké šaty konzervativnějšího stylu nebo elegantní koktejlky pro ženy.
S touto univerzální variací nikdy nešlápnete vedle ani v menších, přesto slavnostních kamenných svatostáncích typu Divadla na Vinohradech či významnějších městských scénách. Večerní róba zde ale určitě vyžadována není. Postačí myslet na určitou eleganci a zcela zapomenout na džíny a tenisky.

Univerzální malé černé, vhodné vždy, proslavila Audrey Hepburn
O další stupínek níže v nárocích na společenský oděv jsou muzikály. Opět je ale třeba uvažovat, kde se dané představení koná. Například o Hudebním divadle Karlín se v mnoha diskuzích dočtete, že v džínách se přes práh nedostanete. Pravdivost tvrzení raději nepokoušejte a do známého pražského muzikálového domu si oblečte kalhoty elegantnější.
Džíny, ale spíše tmavší a konzervativnějšího střihu, nikoho nepohorší na scénách jako je Divadlo Broadway či Kalich.
Stejně tak můžete z elegance povolit na malých či alternativních scénách. Hlediště jsou tady většinou menší než školní třída a prostor pro pohybové manévry asi stejně velký jako v kokpitu formule 1. Prodírat se zde k sedadlu v korzetových šatech je nepříjemné pro všechny strany. Zvolte proto klidně pohodlí před neuváženým strojením.

Na muzikálová představení volte pohodlí, ale v rámci mezí.
Pokud stále tápete, úplně nejlepší radou je zkušenost. Zavolejte kamarádům či známým, o kterých víte, že do divadla chodí pravidelně, a zeptejte se na jejich vlastní zážitky s dress codem.  Zcela jistě se tak vyhnete oběma extrémům – být vandrákem mezi králi a naopak.
Nejen na poli divadla vám pak se společenskými konvencemi dobře poradí některá z knih krále etikety Ladislava Špačka. Pár užitečností se dá nalézt také na internetových diskuzích, tady ale opatrně.