iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Festival Literární Vysočina proběhl ve dnech 14. – 16. července. Stejně jako mnoho dalších akcí v kraji, i on podřídil svůj program výročí narození a úmrtí Karla Havlíčka Borovského.

Hlavním tématem festivalu byla Satira, ironie, sarkasmus a odvážní úvaha (nejen v literatuře), které očividně na Havlíčka navazují.
Z literárního programu patřila Havlíčkovi celá sobota. Během ní proběhla beseda s literární historičkou Jaroslavou Janáčkovou s podtextem: Vše, co jste chtěli vědět o K.H. Borovském a báli jste se zeptat. Dále byla uvedena kramářská píseň Král Lávra v režii Františka Baďury, která byla následovaná představením divadla jednoho herce (opět František Baďura) na téma rodinné korespondence Karla Havlíčka Borovského.
Oficiálním zakončením festivalu byla nedělní návštěva rodného domku spisovatele v Havlíčkově Borové spojená s výkladem a čtením epigramů.

Letos proběhl již čtvrtý ročník Literárního festivalu, který si pomalu začíná nacházet své publikum. „Já jsem tady v Chotěboři dělal akce menšího rázu, většinou pravidelné večery poezie, nebo večery autorského čtení. Před dávnými lety tady také existovalo divadélko V chodbě, které skončilo v podstatě tím, že mi jeho členi emigrovali a sám jsem to už dál táhnout nemohl. Potom jeden čas při Městském muzeu existovala skupina Vlastivědný klub, kdy jsme sem zvali na besedy lidi od literatury. A před lety jsem se seznámil s tehdejší mládeží, která tady pořádala Festival fantazie a první ročník Literární Vysočiny v podstatě vznikl jako jedna z programových linií tohoto festivalu,“ shrnul ve stručnosti vývoj a historii Festivalu její zakladatel Petr Musílek
Jak dále pokračuje – na jednu stranu bylo spojení se zaběhlou akcí pro Literární Vysočinu výhodné, protože to zpočátku přitáhlo diváky, ale na druhou stranu nikdo nevěděl, o co se jedná, lidé přibíhali a odbíhali a první ročník proběhl velmi chaoticky.

„Ve druhém ročníku jsme si sem pozvali pár špičkových přednášejících, takže to dostalo nějakou koncepční úroveň. Od třetího ročníku už jedeme úplně odděleně a od letošního roku dokonce v úplně jiném termínu, protože tím, jak narůstá počet jejich návštěvníků i našich, tak my už bychom tady v Chotěboři nebyli schopní všechny lidi ubytovat,“ dodává Petr Musílek.
Literatura je navíc určena úzkému okruhu posluchačů a také jinému, podle Musílka skromnějšímu, publiku než sci-fi festival.

Z pár autorských čtení v malém městě vyrostl festival pro celou Vysočinu. Petr Musílek popisuje postavení festivalu: „Když vznikal první ročník, nesl se částečně v režii „sci-fistů“a literární část dělalo chotěbořské občanské sdružení Quo vadis. Ale já hned zkraje zjistil, že dělat literární akci, u který chci mít vysokou úroveň dost dobře není možné na regionální úrovni. Založili jsme tedy občanské sdružení Literární Vysočina, které má sídlo v Praze. Postavili jsme to tak, že Literární Vysočina je označením určité kvality. Nepovažujeme se za žádné geniální tvůrce, ale předpokládáme, že ten program bude naplněn pořady lidí, kteří už dorostli minimálně do kopečků Vysočiny a během své tvorby je zdolali. Vysočinu bereme za místo, kde se sejdeme, ale to působení je celorepublikové,“ vysvětluje na závěr.

Pro letošek bylo počítáno přibližně se stovkou diváků, ke kterým se samozřejmě přidávají ještě pořadatelé a účinkující. „Lidé z nejbližšího okolí přijdou třeba jen na jednu nebo dvě konkrétní věci, nejdou na celý festival. Samozřejmě to není masová záležitost jakou je například Festival fantazie. My když překročíme stovku lidí, tak je to na literární akci ohromná věc. Obzvlášť v takovém místě, jakým je Chotěboř,“ říká zakladatel Musílek.

V průběhu Literární Vysočiny byly také oznámeny výsledky literární soutěže, do které se zapojilo 140 lidí. Bylo vyhlášeno první, druhé a třetí místo v každé kategorii a uděleno velké množství čestných uznání.

Popis k fotkám: 1. Literární historička Jaroslava Janáčková po boku zakladatele festivalu Petra Musílka
2. Jan Halda přednáší na téma Současný knižní trh a nakladatelská činnost