iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

FF považuji za akci, která je dobrým příkladem pro organizátory dalších kulturních akcí. Tím spíše v Chotěboři, kde jakýkoliv druh kultury mimo vysedávání v hospodě velmi těžko hledá účinnou podporu, v mnoha případech se spíše jedná o podporu v uvozovkách. Myslím, že v tomto směru má místní státní správa a samospráva velký dluh. Mělo by se stát obecným povědomím pro místní podnikatele, že podpora kultury je nejen dobrá reklama, ale patří ke standardu solidní a úspěšné firmy. Mělo by se stát obecným povědomím pro místní občany, že kvalitní kultura není zadarmo a nepatří na konec spotřebního koše. Mělo by se stát obecným povědomím pro vedení města, že oblast kultury vyžaduje v současné době stejně kvalitní vedení jako každá jiná klíčová oblast veřejných financí. Panu Pravdovi a jeho týmu mohu pouze popřát hodně trpělivosti a elánu v další činnosti, která snad jednou v Chotěboři bude náležitě oceněna.

Pane Pravda
Opět jste nám udělal radost,že nám to tady tak pěkně
organizujete.Máme na několik dní,ale hlavně nocí o
zábavu postaráno.Požadujeme dodržování nočního klidu.
To znamená,že veškeré akce skončí 22.hodinou.Vy jako
hlavní pořadatel to zajistíte. Rodina Pokornova.

O tom jake podpory se organizatorum kulturnich akci v Chotebori dostava, svedci i reportaz organizatoru sifrovacky Svicky, ktera se na konci srpna konala prave tady v Chotebori. Je zvlastni, jak nektere mesto dokaze vyjit vstric a dalsi celkem slusne hazet klacky pod nohy a jeste hledat moznosti jak se prizivit.

Jen pro pripadne pochopeni, sifrovacka je vlastne takovy orientacni pochod (pro nektere tymy i beh), kde trasa neni predem znama, ale na kazdem stanovisti tymy lusti sifru, ktera je dovede na stanoviste dalsi. Rozhodne to tedy neni cinnost protistatni ci narod rozvracejici...

Reportaz organizatoru Svicek 2006 je na teto adrese:
http://pralinkyzvlast.wz.cz/svicky2006o.htm

V létě jsme opět přišli předem oznámit konání akce a omluvit se předem za určité nepohodlí, které z toho pro sousedy plyne (naštěstí jsou to bezprostředně pouze dvě rodiny). Po konání akce jsme byli pochválení paní Pokornou, že akce proběhla ve větším klidu než loni a že pomohla opatření, která jsme udělali a se kterými jsme je předem seznámili. Odmítla z toho důvodu i nabídnutou finanční kompenzaci. Stejně tak během dneška se přijdu osobně předem omluvit Pokornovým a nabídnout finanční satisfakci, ale není v našich silách zajistit po desáté večer úplné ticho. Navíc to není povinnost pořadatelů. My jako pořadatelé po desáté večer neorganizujeme žádné programy a aktivity venku a kontrola dodržování nočního klidu je věcí MP, která bude během dneška rovněž oficiálně seznámena s detaily akce, protože o akci samotné ví už od léta, kdy jsme spolupracovali na udržení pořádku.

Ta holka v bílých šatech je fakt kočka !
Kdo to je, kde bych jí našel ?

Takových k nám jezdí i více :-). Je to příznivkyně Stargate a má kostým tuším goauldské princezny. Ale jestli přijede i zítra, to nevím :-)).

Tak jsem si přečetl článek viz. odkaz http://pralinkyzvlast.wz.cz/svicky2006o.htm

A vybírám nejzajímavější postřehy:

Á propos Chotěboř. Platí rčení „jiný kraj, jiný mrav“. Když jsem poprvé zavítal na městský úřad v Poličce s plánem na zorganizování hry Svíčky, paní na příslušném odboru si mne se zájmem vyslechla, ochotně mi poradila, co a jak a vytáhla ze zásuvky formulář s tím, abychom si požádali o dotaci, že město jistě rádo něco uvolní. S díky jsem tuto nabídku odmítl, neboť mi bylo jasné, že by to pro nás znamenalo mnoho práce navíc. Startovné nám musí stačit. Když jsem šel na městský úřad v Poličce podruhé paní si mne ještě pamatovala a projevovala upřímnou radost, že se do Poličky opět vracíme.

V Chotěboři to takto nešlo. Když jsem zavítal na městský úřad do Chotěboře, jedna paní si mne předala jiné paní a tato paní vytáhla ze zásuvky formulář s tím, že jim je úplně jedno, co se bude dít, ale že budeme platit a tady se k tomu musím upsat. Paní tak dlouho vymýšlela krkolomné cesty, jak napěchovat Svíčky do kategorie „diskotéka“, pro něž byla příslušná vyhláška evidentně připravena, až jsem se podvolil. Natolik už mi tou dobou o tu Chotěboř šlo.
Tedy ne že by nás těch 400 Kč nějak zvlášť rozházelo. Ale z principu je to ohavnost. Ve chvíli, kdy bez nároku na jakýkoli zisk přivedeme do města 240 ... ehm ... turistů (a to i ze zahraničí), kteří by tam jinak jaktěživi nezavítali, a děláme Chotěboři neplacenou reklamu, bych očekával, že to radnice mlčky uvítá. Žel nestalo se tak. Ale i tak jsem výsledek jednání kvitoval s povděkem, neboť proti konání hry neměl nikdo námitky. Jenom jsme museli slíbit, že se na akci nebude tančit, protože potom bychom spadali dokonce do úplně „diskotékové“ kategorie, která má vyšší sazbu poplatku. Takto jsme zůstaji jen v kategorii „cirkus“.

Tedy prozatím. Ukonejšen samými dobrými zkušenostmi z Poličky, kde jsme si touto cestou dokonce pro pořadatelská vozidla dojednali i vjezd do míst jinak uzavřených, zašel jsem víceméně ze slušnosti oznámit konání hry i na městskou policii. Přece jen nevím, jak funguje komunikace mezi chotěbořským úřadem a strážníky, a kdyby nic netušící strážníci najednou začali potkávat v noci ve městě zablácené skupinky lidí s čelovkami a karimatkami, nebylo by to od nás vůči nim hezké.

Jenže to by nesměla být Chotěboř. Strážník si mne nejprve vyslechl a pak mne začal vyslýchat. Když mne vyslechl, začal mne asi prověřovat nebo co to bylo. Trvalo to dlouho, šťoural se v těch nejnemožnějších věcech, až jsem se bál, aby si nezačal zjišťovat, jestli nejsem Žid. Nakonec prohlásil, že to je nějaká lumpárna, že opilí účastníci určitě zboří město a že tohle teda rozhodně nepovolí. Zalapal jsem po dechu a taktně jsem mu naznačil, že se ho na svolení neptám, protože mi to schválila už před chvíli paní o pár pater výše, a že jsem mu to jenom ze slušnosti přišel oznámit, aby s tím mohla městská policie počítat. Nakonec to dopadlo tak, že teprve nad reportážemi týmů z minulého ročníku, které jsme společně pročítali, usoudil, že účastník Svíček je stvoření neškodné, a blahosklonně akci povolil. Bylo slyšet, jak mu skřípou zuby.

Negativní zkušenosti s Chotěboří byly sice posléze vyváženy perfketní spoluprací s místními lidmi, ale stejně jsem si odnesl velmi nepříjemný pocit. Diskuzí s místními jsem navíc nabyl dojmu, že tyto problémy jsou v Chotěboři chronické. Něco jako rakovina. Že lidé, kteří by měli zájem pořádat cokoli pro veřejnost, postupně opouštějí Chotěboř jako krysy potápějící se loď. Odcházejí tam, kde budou vítáni. A tak nechť je tato zpráva varováním pro každého, kdo by do Chotěboře chtěl s něčím takovým zavítat. Jsou i jiná místa. A za sebe můžeme říci, že do Chotěboře se už nikdy nevrátíme. Sbohem, Půlnoční království!

Případ sám pro sebe byly České dráhy. Dobře jsme si spočítali, odkud kolik lidí asi přijede. A bylo nám jasné, že počet cestujících osobním vlakem od Havlíčkova Brodu může o dost překročit stovku. Tak jsme chtěli posílit vlak. Když jsme to chtěli dojednat v Chotěboři, byl to ale problém. Řekli nám, že jsou na to malí páni a že Jitřenka řídí kokrhání. Jitřenkou mysleli nádraží v Havlíčkově Brodě. Hned nám ale oznámili, že se s nimi musíme domluvit sami, asi proto, že nádraží v Chotěboři s nádražím v Havlíčkově Brodě nemluví. Tak jsme v určený čas žhavili bezdrát a nedojednali nic, protože mezi velkými pány nikdo nemohl najít Jitřenku.


Nad hyenistickým postojem paní z chotěbořské radnice (a zřejmě chotěbořské radnice vůbec) mi zůstával rozum stát. Donutila nás zvýšit startovné. Stále omílala paragraf, podle něhož mají výjimku pouze akce, jejichž výtěžek putuje na dobročinné účely. Skutečnost, že může někdo pořádat akci, kde vybírá poplatek jen na pokrytí nákladů, že to dělá pro radost a že tedy vůbec žádný výtěžek nemá, nebyla ochotna vůbec připustit.