Stratil 25. 6. 2005 v 20:32 hod
Dobrý den, vlastně už večer.
Nepospíchal jsem se vstupem do této internetové diskuze a není to ze strachu, jak uvažuje pisatel, který mi ve starším příspěvku položil otázku, co říkám Třešňovce. Jelikož jsem zaměstnanec města a v této kauze vykonávající úředník, nepřísluší mi komentovat osoby a okolnosti. Podle vyhrocenosti některých příspěvků se zdá, že jde o hodně, je to jako když se píchne do vosího hnízda. Zaujetí pro věc na obou stranách vede k nadsázkám. Rád bych zmínil některé obecnější souvislosti, jak se jeví mně.
Červenou nit vinoucí se diskuzí mi připomíná obava jedněch o ochranu soukromého vlastnictví, jsou zde absurdně používána slova o návratu soci-alismu, vypadá to, že bez zastavění Třešňovky Chotěboř upadne v ještě větší chudobu a zapomnění. Je tu řeč o závisti, o „chlapském slovu„ a dalších osobních projevech. Oni si to oplotí a budete mít utrum… Proč je nutno lidi strašit ? Vlastníci mají ovocný sad. Už dávno mohli ten sad oplotit, řádně se o něj starat a nohu cizí tam nevpustit, je jen jejich starostí, jestli prosté zamezení vstupu vyváží náklady s tím spojené. Napadá mne otázka – vyřeší se zastavěním kteréhokoli kusu cenné krajiny (nejedná se nutně o Třešňovku) alespoň jediný palčivý problém města ? Lidé se mění a střídají, s územím je to trochu jinak - civilizační zásahy do něj navozují cosi dlouhodobějšího a jsou vesměs nevratné. Myslím že by diskuzi prospělo méně osobních aspektů a více zohlednění širších zejména územních a časových souvislostí.
Změna územního plánu poblíže Sv. Anny může mít (a obávám se, že bude) poněkud širší dopad, než je zde probíráno. Je totiž nabíledni, že stavební idea přeskočí jako jiskra do navazujícího území. Zahrad, nabízejících prostor pro situování pěkného místečka k žití, je tu dostatek a mnohé jsou už nějakým objektem dotčeny. Proč by to tedy nemohlo jít i namísto dožívající chaty ? Když už budou domy na úrovni kaple, možná brzy i za ní, proč nezkusit dobře rozprodat pole či louku za řadovkami v Zámecké ? Čistička je dole a ostatní sítě a komunikace umíme i do kopce. Síla precedentu je obrovská a má-li k němu dojít, je nutno určit jak s ním následně zacházet.
Na legitimní otázku "Co dál s naší Chotěboří?", položenou v jednom z příspěvků, existuje ze zorného úhlu udržitelného územního rozvoje odpověď v zatím platném právním předpise - Vyhlášce města Chotěboře č. 11/1998 o závazných částech územně plánovací dokumentace (tato je v celém rozsahu dostupná pro veřejnost na www stránkách města). Konkrétně se jedná o článek 4, Zásady urbanistické kocepce. Jelikož diskutujícím na tomto fóru nemusí být obsah znám, dovolím si tuto pasáž vložit do příspěvku.
(1) Město Chotěboř bude rozvíjeno jako harmonický, souvislý celek urbanizovaných a neurbanizovaných ploch s prioritním záměrem nepoškodit stávající genius loci, tzn.,že bude důsledně chráněno jako rezidenční město s přímou vazbou na přírodní a rekreační zázemí.
(2) Prostorové uspořádání města je vyjádřeno vzájemnými vztahy a vazbami území a ploch zastavěných (urbanizovaných) a určených k zastavění na straně jedné a z území a ploch nezastavěných (neurbanizovaných) na straně druhé.
(3) Plošný rozvoj Chotěboře bude koncentrický ve dvou rozvojových osách a to západně v území „U božích muk„ a jižně „Na chmelnici„.
(4) Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty.
(5) Navržené uspořádání dopravního a komunikačního systému je závazné jako nedílný celek včetně navržených rezervních dopravních ploch a koridorů.
(6) Dosavadní severovýchodní rozvojová osa bude definitivně a bez výhrad ukončena na hranici vyznačeného ekologicky významného území, včetně tohoto území smíšeného
Na takto postavené rozvojové směrnici neshledávám nic chybného a nečiní mi problém pracovně i soukromě ji akceptovat. Nemám ale ani důvod odmítat vážně míněnou debatu o jiných alternativách, ovšem s jednou podmínkou, a to, že smyslem je najít přinejmenším stejně dobré řešení.
Od úterka jsem z různých stran tázán, proč najednou jde, co dříve nešlo, a co bude dál. Přiznám se, že tak nějak neumím vysvětlit, v čem je ta koncepce, vytvořená arch. Samohrdem, natolik špatná, že se ji nikdo z nesouhlasících nepokusí kvalitně modifikovat či nahradit za jinou a rovnou se přistoupí k její pouhé demontáži. A tak jen vysvětluji, že se nejedná o abstraktní dílo intelektuála ale o racionálně navržený a demokraticky dohodnutý územní rozvojový dokument, který není jen dobře míněným doporučením, ale z důvodu zachování celistvosti právně závaznou směrnicí.
Vyjádření autora územního plánu by určitě bylo autentičtější než citace koncepce, ale třeba k němu ještě dojde. O výsledku pondělního zasedání byl již vyrozuměn. Deklarované tvrzení, že zpracuje pro žadatele z Třešňovky zastavovací studii, pro něj bylo zcela překvapivou novinkou.
U kauzy jako je Třešňovka zjevně dochází ke konfliktu obecných priorit. Myslím si, že vážně diskutujícímu člověku neuškodí, když nahlédne do Strategie udržitelného rozvoje České republiky z listopadu 2004 (viz http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/udrzitelny_rozvoj ). Považuji za objektivně správné, aby chotěbořský udržitelný rozvoj sdílel trendy a cíle platné i pro zbytek naší malé zemičky. Tento čerstvý a dle mého vcelku apolitický dokument se dotýká i dalších zde diskutovaných témat (správa věcí veřejných, lobbing atd.) v dostatečně kvalifikované a přitom srozumitelné podobě.
Po provedení nejdůležitějších kroků v ochraně ovzduší a vod se dostala na jedno z předních míst při zajišťování veřejného zájmu v oblasti životního prostředí ochrana dochovaných hodnot krajiny, včetně její pobytové funkce, pro generace současné i budoucí. Do nové legislativy je zakomponován apel na intenzivní využívání ploch zástavbou už dotčených a striktní ochranu krajiny. Souhlasím s tvrzením, že okolí města je hezké i do jiných stran. Území při cestě ke kapli Sv. Anny a dále ke zdejšímu nejhodnotnějšímu přírodnímu výtvoru údolí Doubravy je ale bezesporu nejcennější součástí příměstské krajiny přiléhající k Chotěboři. Nikde jinde nemáme tak nenásilný a přitom intenzivní přechod z městské struktury do volné přírody. Je to dáno spolupůsobením impozantní zeleně alejí a hlohových porostů při cestě pod třešňovkou, intimitou osamělé kaple a opuštěného sadu, mírným zvlněním krajiny s panoramatem Železných hor. Krucifix v rozdvojení cest pod třešňovkou napovídá, že se dostáváme do míst zasluhujících si úctu a pokoru. Člověče zastav se a rozhlédni se kolem, je naco se dívat a k této neokázalé kráse kromě matky přírody přispěly i generace lidí. Cesta do Obolců, ke Kacířům, k přehradě ani podél silnic vedoucích ven z města tolik nenabídne. Těsná vazba na historické jádro, s potenciálem obnovy doprovodné zeleně, a na sportovní areál umocňuje nabídku celoročně dostupné možnosti kvalitního odpočinku a kondičního vyžití v harmonickém prostředí jako rozumné protiváhy k vyčerpávajícímu rytmu života pro všechny generace a příjmové skupiny. Na rozdíl od uzavřených sportovišť a adrenalinové zábavy. Procházky v ulicích s pěstěnými zahrádkami a nablýskanými bouráky či v obchodních pasážích hypermarketů stěží probudí sebeuvědomění, že člověk je někde doma, že někam patří. Hodnotná krajina přimknutá k městu takovou sílu má, i když je nepokosená a jsou v ní přestárlé sady.
Funkční územní plán je dlouhodobý dialog o potřebách a omezeních, o představách a možnostech, o hodnotách a konfliktech. Je to běh na dlouhou trať, se střety zájmu privátního a obecného, avšak za účelem nalezení a udržení rovnováhy pro všechny zúčastněné. A hlavně – je to věc veřejná. Aby byl úspěšný a akceptovatelný , musí obsahovat pohled nejen dopředu ale i zpátky a ještě lépe z nadhledu. Myslím, že při nakládání s územím je s ohledem na odpovědnost za trvale udržitelný rozvoj třeba zachovat kontinuitu a věřím, že moudrostí lze dosáhnout více než silou, rozvahou více než gestem, souladem více než chaosem, řádem více než anarchií. Při zachování vzájemného respektu veřejného a soukromého a zdravé soudnosti zbude místo i na dobrý nápad a v malém městě to může fungovat ke spokojenosti a prospěchu většiny.
Územní plán je jedním z nezbytných podkladů pro možnost čerpání veřejných financí z rozvojových fondů a grantů. Díky důkladnému mechanismu pořizování a nezbytnosti závěrečné shody reprezentuje veřejný zájem více nežli jednotlivé kabinetní dohody. Dovolím si v této souvislosti trochu polemizovat o váze “chlapského slova”. Umím si představit, že v jednoduché záležitosti spíše černobílé anebo demonstrativní povahy může být tím správným podkladem pro konkrétní hlasování. Při zasedání zastupitelstva se ale někdy stane, že se věc na začátku jeví modrá, a následkem průběhu pracovní diskuze dostane nakonec barvu jinou, třeba zelenou. Výsledek hlasování bez projednání by byl zcela jistě odlišný. Územní plán není banalita a tak bych od nikoho dopředu chlapské slovo ani neočekával, protože by díky dodržení závazku mohl zůstat sice chlapem, ale bez vlastního názoru.
Pravomoc rozhodnout přísluší zastupitelstvu a není to vždycky snadné. Za jedno ze zrcadel souladu zájmů obyvatel města a faktického výkonu samosprávy a také za příležitost něco se dovědět o věcech veřejných lze považovat zasedání zastupitelstva. Veřejnosti však bývá přítomno méně nežli šafránu…možná k oboustranné škodě.
Chotěbořák
Howgh! Tak domluvil rodilý Chotěbořák z jižní Moravy. Teď ho místní sdružení ODS bude muset potrestat za to, že nerespektuje prohlášení svého stranického orgánu, podle něhož se k třešňovce mohou vyjadřovat pouze rodilí Chotěbořáci z Chotěboře!
Pohodář
Nezlehčoval bych slova pana Stratila. Je na nich znát, že promluvil odborník, ing. arch. Věcné a zasvěcené stanovisko. Konečně, zatím jsem tu nic takového nečetl...
rebel
Vážený pane Stratile, vím, že jste zarytím odpůrcem jakýchkoliv změn územního plánu, protože to přináší spoustu práce navíc, kterou jinak nemáte.
choteboracka
I já jsem moc ráda, že promluvil člověk nejpovolanější. Co se týče územního plánu obce - ten je zpracováván odborníkem, který má tu povinnost vidět daleko dopředu. A když vynaloží to úsilí (mnoho lidí si neumí představit, co všechno si musí nastudovat) a územní plán je hotov, má taky nějakou dobu sloužit. To že si lidé neznalí najednou něco vymyslí a na regulativy nehledí je přeci maření architektovy práce!
Nick
je dobře, že se zde objevují i zasvěcené, podpůrné názory kolegů z MÚ.
Stoupenec ODS
musím říci, že zvláště mně pobavil odst. 6, konkrétně formulace "definitivně a bez výhrad". Ptám se: Kde to jsme? V jakési diktatuře nebo v demokratické společnosti? Připomínám, že mluvíte o plánu!
rebelka
Vzhledem k tomu, že se tady vedou diskuze o nedotknutelnosti soukromého majetku a taky o tom, že v Chotěboři není kde stavět, jistě by většinu občanů rovněž zajímalo, jak to bylo s PŘEHLÉDNUTÍM VLASTNICKÝCH PRÁV k některým pozemkům v lokalitě Morávkovský, kde naše město, díky pochybení úředníků, před započetím výstavby údajně zaplatilo o značnou sumu více. Tento omyl zaplatili všichni daňový poplatníci! Můžete podat vysvětlení? (Doufám, že „cenzor“ tento příspěvek nevymaže, je to k věci a souvisí to s tím)
Pavel
to choteboracka: připomínám, že současný územní plán je nevyhovujiící a že jeho revize měla být dokončena letos v červnu, tedy nyní.
Lojza 26. 6. 2005 v 14:40 hod
Dobrý den, dovoluji si reagovat na příspěvek pana Stratila. Vzhledem k jeho obsahu ho však zveřejňuji jako nový článek. Pan Stratil má plnou pravdu v tom, že je potřeba uvést fakta a širší souvislosti. Nebudu se tady již zmiňovat o tom, že jsou v této diskuzi prezentovány některé názory plné závisti a nepřejícnosti směřující nejlépe až k vyvlastnění a rozhodně tyto názory nezlehčuji tak jako pan Stratil. Je však pravda, že každý má právo na názor. Koneckonců je vidět, že soci-alismus v některých z nás je hluboce zakořeněn a nelze se tomu divit. Naštěstí dnes je doba jiná a soukromé vlastnictví již je nedotknutelné….. Pan Stratil si protiřečí. Na jedné straně píše o „dogmatech“ na straně druhé říká, že územní plán je dialog a věc veřejná….. Koneckonců to prý bylo vidět i v jeho vystoupení na zasedání zastupitelstva při prezentování názoru na tuto lokalitu. Nepochybuji o tom, že pan Stratil, jakožto přímý účastník celého procesu tvorby současného územního plánu, na jehož realizaci se významnou měrou podílel, nebude souhlasit s jakýmikoliv jeho změnami. Je to zcela logické a pro něho typické, protože proč by připouštěl změnu toho, co zrealizoval – vždyť územní plán je ve značné míře„jeho dítě“, takže se nedivím, že nám přináší celou řadu argumentů proti. Ano, toto skutečně bude precedens a nedivím se, že se ho obává! Jak je veřejně známo, je zapřísáhlý odpůrce změn a jestli tato změna bude uskutečněna, tak už nebude moci házet klacky pod nohy nikomu a nebudete bránit rozmachu Chotěboře a konečně už budou i ostatní úředníci sloužit běžnému občanovi. Nyní několik faktů, jak pan Stratil uvádí, o širším dopadu na území. Není tomu zase tak dávno co pozemky, vedoucí od Třešňovky až po pole (louky) za dnešním zastavěným územím u zámku, město chtělo od vlastníků vykoupit za 0,40 Kč/m2. V té době totiž město mělo zrovna v úmyslu se rozvíjet tímto směrem a chtělo celé území zastavět. Jen proto, že vlastnící pozemky neprodali, se v této lokalitě doposud nestavělo. Myslím, že všichni můžeme být vlastníkům vděčni, že díky nim v této lokalitě nemáme panelové domy! Uvádím to zde z několika zřejmých důvodů: a) je vidět, jak je všechno relativní – i záměry města (plán), b) ani tehdejší režim nedonutil vlastníky, aby se pozemků vzdali a prodali je za směšnou cenu v hodnotě „1rohlík“/m2 jak by se zde v diskuzi některým lidem líbilo, c) plánovat výstavbu a tím i územní plán je nutné s ohledem na vlastnické vztahy a případnou ochotu vlastníků prodat pozemky. Protože je veřejně znám postoj těchto vlastníků k prodeji pozemků, nemohl z logických důvodů současný územní plán počítat s tím, aby se v této lokalitě budovala zástavba a tudíž by bylo nesmyslné uvádět v plánu z roku 1998, aby toto území bylo územím určeném pro výstavbu a proto evidentně tehdy převážily jiné „významné okolnosti“ (tehdy někteří zaměstnanci městského úřadu, přesvědčovali vlastníky, aby jim pozemky prodali na stavbu svého domu. Tyto pozemky se jim však koupit nepodařilo a tak závist a úřednická moc vykonali své: „…proč by zde měl někdo stavět, když nám to neprodali a nemůžeme my??? Tak tam nebude stavět nikdo a uděláme z toho zeleň……!“). „Občané, bděte! Úředník je zde pro vás a ne naopak. Také vy ho platíte!!! Už byste tomuto stavu v Chotěboři, měli udělat přítrž!!!“ Pokud je mi známo, tak územní plán má zohledňovat nejen veřejné zájmy, ale i osobní zájmy jednotlivých občanů. V tomto případě však tzv. „veřejný zájem“ slouží jako nástroj závistivcům a lidem nepřejícím bez pádné argumentace, kteří se za tento termín schovávají. Navíc zachování Třešňovky v této podobě není veřejným zájmem jak nám je prezentováno. Nostalgie není na místě! Stačí trochu více logicky uvažovat… Ano souhlasím s tím, že pokud se má povolit výstavba, je potřeba domy citlivě zasadit do okolí. To snad ale platí nebo by mělo platit vždy, ne?!?. Je zajímavé, jak lze „vykousnout“ území, kde je jinak sportoviště a zóna zeleně, zohlednit to při tvorbě v územním plánu a postavit tam domy. To nelze považovat za domy vyvolených nebo privilegovaných? Takhle si pan Stratil představujete ucelenou koncepci plánu? Je vidět, že osobní zájmy lze někdy akceptovat a někdy taky ne! Nejlépe je to vidět přímo na územním plánu nebo na leteckém snímku uvedeném v úvodu k této diskuzi (odkaz zde: http://www.harry.cz/tresnovka/ ). Když už takhle krásně pan Stratil argumentuje, zajímalo by mne, jak nám bude argumentovat v tomto případě? Na jedné straně „vaše zeleň“ na druhé straně sportoviště a uprostřed domy?!?!? Uvádím to jen pro srovnání, protože KAŽDÁ mince má dvě strany! Nechci se v tom „šťourat“, je mně jedno, že tam stojí domy, ale jako občanovi mně vadí, když není brán stejný metr na všechny. Jen namátkou ještě třeba zmíním jedno území a to území za benzinovou pumpou před ČSAD kde dnes již existuje zástavba. Neměla to původně být průmyslová zóna??? Tak to vidíte, to je prostě život. A plán je jen plán, nikoliv dogma. S tímto přístupem bychom všichni žili ještě v jeskyni a nebyl by žádný pokrok! Je fascinující s jakou rychlostí právě pan Stratil je schopen informovat ing.arch. Samohrda. Že by nějaký osobní zájem nebo taky „jen“ závist? Z jeho článku nevyplývá, že by ho pověřil někdo z nadřízených, ale spíš jednání na „vlastní pěst“. Kéž by byl tak rychlý vždy a ve všem. To by už dávno bylo „za jatkami“ mnoho domů a lidi by se nestěhovali na vesnice!!!
roman
Myslím si, že je trochu rozdíl mezi výstavbou RD v plánované průmyslové zóně anebo v plánované zelené zóně. Jistě nikdo nebude protestovat, když na Vaší stavební parcele místo domu vybudujete ovocný sad - nikomu tím jeho životní prostředí nezhoršíte. Třešňovka je ale přesně opačný trend!
Lojza
http://www.harry.cz/tresnovka/ - myslím, že i na tomto odkazu je velice dobře na obou fotkách vidět domy, které jsou sice v souladu s ÚP z roku 1998, ale jsou v zoně zeleně a sportoviště.... Nevypadá to "zvláštně" vykousnuté? Všecko jde když se chce....
rebel
to Roman: prosím konkrétně uveďte čím se zhorší životní prostředí a komu. (koukám, že od dob, co vám tam nevyšla stavba tak z vás je ekologický aktivista a jste uvědomělý - před tím byste "zhoršoval" životní prostředí, ale teď už o vás nejde, tka co.... ). Taky přístup.....
Stratil
Dobrý podvečer.
Děkuji panu "Lojzovi" za zanícenou a obsáhlou reakci. Jsem rád, že uvedl fakta a širší souvislosti, jak je vidí on, jelikož výměna postojů a informací je pro mne smyslem zapojení se do diskuze. Já osobně nemám potřebu si to tady s někým anonymně "vyřídit" ovšem co se druhých týká - ať si poslouží. Bylo by ale dobré, kdyba svá tvrzení či postoje dokázali obhájit v konfrontaci se skutečnostmi. Pár jich uvedu :
- Platný územní plán vznikl v letech 1995 - 1998 kombinovaným postupem přes urbanistickou studii.
- Byl schválen na konci října 1998 a vydána vyhláška o jeho závazných částech s účinností od listopadu 1998.
- Schválené řešení obsahovalo návrhovou plochu pro čisté bydlení v prostoru při silnici Sportovní-Dlouhá a to po obou stranách (na horní strané k ulici Višňové nejsou doposud naplněny, ale tyto zahrady jsou k zastavění možné). Nejedná se o nějaké vykousnutí ale o protažení přes silnici, ohraničené parcelou někdejší cesty ke sv. Anně - urb. návrh počítá s obnovením této cesty včetně doprovodné zeleně, je to otázka vůle, vyjednávání a času.
- Schválené řešení obsahovalo taktéž plochy pro čisté bydlení pod areálem ČSAD k ulici Bezděkovské (tam, co se teď staví - a je jich tam dost). Nikoli tedy průmyslovou zónu, jak tvrdíte.
- Do svého současného zaměstnání jsem nastupil v červenci 2001, tedy v době, kdy už plán více než dva a půl roku platil. Nepodílel jsem se v devadesátých letech žádným způsobem na tvorbě obsahového zadání ani na výběru zpracovatele. Po celou dobu tvorby územního plánu jsem se pracovně pohyboval převážně mimo Chotěboř a neúčastnil jsem se žádným způsobem ani projednání a připomínkování, nestýkal jsem se s projektantem pracovně ani soukromě.
- Ve styk s projektantem územního plánu jsem vstoupil v minulém týdnu právě z důvodu rozhodnutí zastupitelstva o pořízení změny. Někdo to totiž musí nakreslit a musí mít patřičné oprávnění, tzv. autorizaci. Jelikož zde bylo jiným účastníkem diskuze řečeno, že bude právě arch. Samohrd zpracovatelem zastavovací studie pro žadatele z Třešňovky jakožto garant správného a přiměřeného řešení, považoval jsem za zcela logické oslovit ve věci zpracování změny územního plánu právě jeho. Podsouvat mi zde závist nebo osobní zájem je poněkud primitivní. Jak při zasedání zastupitelstva, tak v této diskuzi je zmiňována otázka jeho názoru na věc. Domníváte se, že je zbytečný ?
- Stran mého postoje při zasedání zastupitelstva - kdybyste tam byl, tak byste mohl slyšet, že jsem obhajoval jako správný podklad pro případnou změnu v území podrobnější urbanistickou studii, která by v zastavovacím detailu prověřila, co to území vlastně unese a zabývala by se nejen Třešňovkou ale i zahrádkářskou osadou, finálními potřebami kolem sjezdovky, provazbou na letní sportovní areál, územím za řadovkami v Zámecké a pochopitelně i potřebnou mírou ochrany toho, co vytvořily předchozí generace a čeho ta naše není schopná - aleje, kaple. Zpracovatel nového plánu bude bez podrobnějšího řešení stěží sto vytvořit něco lepšího než platí teď. Myšlenka, že se lidi sami dohodnou podle svých osobních potřeb a taková dohoda bude do budoucna všemi ctěna na podkladě barevných plošek území v měřítku 1:5000 se mi moc nezamlouvá. Toto území je totiž daleko zájmově exponovanější než ostatní okrajové části města.
- Nemám osobně nejmenší vliv na postup a priority při výkupech pozemků. Ptejte se jiných, proč při Bezděkovské staví jen někdo, je tam možno postavit skoro tolik domů jako na Morávkovském.
- Ujišťuji Vás, že mne nezajímají nákupy pozemku pro vlastní potřebu a tak nemám proč takovým potřebám podřizovat územní plánování. Jsou možné vpodstatě tři postoje : Před nákupem pozemku se podívat na ÚP a podle toho nakoupit v souladu stím, co se tam dá postavit, nebo v případě odlišného požadavku iniciovat změnu územního plánu a podle toho, jak dopadne, pak nakoupit. Nakonec zbývá možnost nakoupit za určitým záměrem, odlišným od územního plánu, a tento pak nechat předělat k obrazu svému. Já pro případné soukromé potřeby ctím způsob první.
Nebudu se vyjadřovat k Vašim invektivám, dle množství vykřičníků a otazníků v příspěvku mám za to, že jste ho psal v afektu. Jinak byste se nedopustil tolika omylů, leda že byste tak činil úmyslně. Pokud byste se přeci jen trochu víc ve věci šťoural, určitě byste si mohl některé věci ověřit, například nahlédnutím na základní výkres, který je zveřejněný na stránkách města. Přesto že vystupujete jako anonym, můžete si přijít popovídat o Vašich konkrétních potížích s územním plánem, čas si najdu.
Lojza
Děkuji za vaši odpověď a omlouvám se v jediné věci. Neměl jsem dostatek informací o tom, že jste na MÚ nově až od roku 2001 (tím zřejmě myslíte ve funkci vedoucího SÚ). Vy už jste na něm ale byl zaměstnán dříve, ne? Co se týče pozemků s domy u sportoviště a zeleně, můžete tomu říkat jak chcete, vykousnutí nebo posunutí přes silnici, to je jedno. Výsledek je stejný jak v územním plánu tak i ve skutečnosti (stejné jako poloostrov vybíhající daleko do moře). Nicméně vy za to tedy nemůžete, to váš předchůdce. Současný územní plán je mně dostatečně znám. Ono je teoreticky spousta možností kde stavět (podle ÚP), ale ve skutečnosti ty pozemky volné nejsou a když chcete stavět hned teď, tak není kde, ale to vy přeci určitě dobře víte.
Stratil
Já tedy opravdu nevím, že není dostupný žádný z pozemků možných ke stavění. Je mi známa i skutečnost opačná, leč nejsem realitní kancelář. Ale mám za to, že ani diskutované území není volné. O každém pozemku se jedná. Máte pravdu, že jsem v minulosti na MěÚ již zaměstnán byl, rok a půl. Konec k prosinci 92, tři roky před zahájením přípravy územního plánu. Bez osobních či zájmových vazeb v následujících osmi a půl letech. Ve svém příspěvku jste pomíchal spoustu nesouvisících věcí dohromady.
Pamětník
Není důležité, kdy přesně byl pan Stratil zaměstnán na městském úřadě. Podstatné je, že někteří úředníci a někteří zastupitelé mají z minulosti máslo na hlavě. Už se toho tady v Chotěboři pokazilo dost, Sokolovnou počínaje. Také v případě třešňovky byl odborný posudek ing. Samohrda až na druhém místě. Na prvním místě byly osobní spory, které byly zakončeny tím, že v zastupitelstvu přehlasovala jedna skupina druhou.
roman
to: Rebel Pane , nejsem žádný ekologický aktivista. Když jsem na Třešňovce chtěl stavět tak mi bylo řečeno - "Je tu možnost stavět na nejlepším místě v Chotěboři .... " Všechny argumenty proti stavění na Třešňovce padly až v průběhu schvalování toho plánu. Opakuji, že po seznámení s těmito argumenty jsem rád, že jsem tam nestavěl. Zdůrazňuji, že nemám zapotřebí někomu něco nepřát, to opravdu nemám v povaze. Prostě v tomto sporu jsem na straně odpůrců stavění v Třešňovce. A k té konkrétní škodě na životním prostředí - ta škoda samozřejmě vznikne. Třešňovka vytváří velmi pěkný přírodní horizont. Ten prostě zmizí. Podřezat se kvůli tomu nepůjdu, ale myslím, že je to škoda. A znovu opakuji, precedens vznikne. Nyní bude stačit koupit si kdekoliv nějakou zahradu a zatlačit na zastupitelstvo, že to stálo moc peněz a oni Vám tam povolí stavět.
Vykydal 26. 6. 2005 v 16:14 hod
Krásné články,krásná slova.Jak obratný a ohebný je ten náš jazyk,že?Myslím že tohle všechno je jïž labutí píseň.Pokud se tam nebude stavět , tak nám to tam vlastníci natruc oplotí a budem jen chodit okolo a dívat se na metrové kopřivy.Pán který reagoval na můj kratičký článek napsal že nikdo nikomu nic neprodal a nikdo o ničem nehlasoval.Špatně,špatně,neboť se to upeklo v jedné místní hospodě a skutečně bylo něco za něco.Tady je alespoň vidět,jak určití lidé plánují dopředu.Ale zase na druhou stranu,jistě ty pozemky nekupoval nikdo aby tam pěstoval třešně,ne?Je to nejlepší pozemek v Chotěboři a jen blázen by tam sekal trávu a trhal třešně když za to zaplatil a měl výhled stavět osmimilionovou vilu s bazénem.Myslím že pokud se na takové věci díváme na televizi,tak si ani neuvědomujeme co se nám děje za zády v našem městě.Mám tohle město rád,vyrostl jsem v něm,ale někdy mi připadá že někteří lidé se řídí heslem po nás potopa.
Nick
Myslím, že to musel prodat vlastník a nikdo jiný. Vlastník byl fyzická osoba, nikoliv město.
Vykydal
Ano,máš pravdu.Ale již v tu dobu kupující dostal slib - a to ne od prodávajícího,že by bylo možné upravit územní plán a že se tam bude stavět.Něco za něco.A nyní se to jen realizuje.Nemá cenu pokračovat v tomhle směru.Nic se nezmění.Jedou v tom všichni z té doby co se okolo toho motali.Ale teď je to fuk.Máme zimák a nemáme třešňovku.Něco za něco? ne?
Linhart 26. 6. 2005 v 22:18 hod.
Domovské právoV příspěvku pana Juránka opět zaznívá "nacionalistický" tón, kterým zakončila své pondělní prohlášení místní organizace ODS. Tedy, že k určitým problémům by se měli vyjadřovat jen rodilí Chotěbořáci. Tento názor dokonce zastávají i někteří radní. Lidé se od někud někam stěhovali vždy. Za první republiky k tomu měli institut "domovského práva". Každý měl domovské právo tam, kde se narodil, a pokud se s ním něco ve světě stalo, musela se o něj postarat domovská obec. Získat domovské právo v jiné obci, než byla ta rodná, bylo možné po deseti letech trvalého pobytu. Chci ujistit všechny rodilé Chotěbořáky, že v době svého zvolení místostarostou jsem měl trvalý pobyt v Chotěboři již 11 let a 2 měsíce a že jsem tedy splňoval kritérium pro udělení "domovského práva. Ale již před tím jsem 4 roky v Chotěboři studoval na gymnáziu, 6 let pracoval v Chotěbořských strojírnách a zárověň 4 roky externě vyučoval na Chotěbořském gymnáziu. V současné době mne tedy s Chotěboří pojí již 24 let života. A Vilémov, ze kterého pocházím, je součástí správního území Městského úřadu v Chotěboři a je spolu s Chotěboří členem Svazku obcí Podoubraví, tedy stejného mikroregionu. Když se však rozhlédnu kolem sebe, vidím spoustu aktivních a obětavých lidí, kteří v Chotěboři táhnou různé spolky, občanská sdružení, sportovní oddíly, jsou vynikajícími učiteli, úspěšnými podnikateli, atd. a přistěhovali se do Chotěboře z mnohem větší dálky než já. Prohlášení pana Juránka i místní ODS je tedy sprostou urážkou všech, kdo se snaží pro Chotěboř něco dobrého udělat, přestože se tady nenarodili.
Lojza
souhlasím.
roman
Pane Linharte, byl bych rád, kdybyste nepoužíval v souvislosti s touto diskusí termín " sprosté urážky", kterých jsem se v žádném případě nedopustil! Pouze jsem se snažil naznačit, že místní mají k Třešňovce citový vztah a opravdu si myslím, že to "přespolní" ne zcela chápou. Důkazem toho je i tato diskuse. Opravdu si myslíte, že je motivem všech diskutujích závist ?
Linhart
to Roman: to nebylo jen na Vás, ale na všechny, kdo při různých příležitostech třídí Chotěbořáky na ty pravé a přistěhovalé. Citovému vztahu rozumím, ale někdy je lepší používat rozum. Těch míst, ke kterým jsem měl já citový vztah, už také hodně zmizelo. Kdyby se všichni řídili jen citovým vztahem, nebyl by žádný pokrok a na prériích v Americe by se ještě dnes proháněli Indiáni.
Linhart 26. 6. 2005 v 23:08 hod.
to kolega Stratil + další: Vůbec nezpochybňuji tučně zvýrazněný bod 6. Jde jen o to, kudy by měla ona nepřekročitelná hranice vést. Pro mne je touto hranicí území CHKO Železné hory, hraniční čára vede po horní cestě. Nebojím se tedy, že z Třešňovky vznikne precedens, který požene zástavbu až někam za sjezdovku ke Koukalkám. Mnoho diskutujících zde má velkou péči o zeleň a ekologii. Po x-té tedy opakuji, že studie počítá s parkovými úpravami zahrad a s nízkopodlažními domy, které nebudou vidět přes horizont, ale naopak budou z větší části ukryty v zeleni. Té zeleně je tam navrhováno více než dnes. A jedná se i o velké stromy, větší než třešně. Pravidelně udržovaný trávník pod nimi pak bude zárukou, že se z lokality nebudou do okolních zahrádek šířit plevele, slimáci a hraboši. Starý třešňový sad je sice zajímavým biotopem, ale není moc estetický a přemnožení škůdců nebo plevelných rostlin jistě není tím správným cílem. Z oněch parkových úprav pak budou mít užitek i turisté a všichni občané Chotěboře, protože oplocení v lokalitě bude zregulováno tak, aby do zahrad bylo vidět. O tom, že kaplička i lipové stromořadí mají své předepsané ochranné pásmo, tady již řeč byla. Ale ještě jeden důležitý postřeh na závěr: onen doposud platný územní plán tehdy narychlo schválilo končící zastupitelstvo na svém posledním zasedání. Několik dnů po schválení územního plánu se konaly komunální volby. Nevíte někdo, proč se tenkrát se schválením územního plánu tak spěchalo? Neměl někdo strach, že nově zvolené zastupitelstvo by mohlo mít na některé věci jiný názor?
...
Pokud vím, na minulém zasedání zastupitelstva, jste také pronesl, že bylo cílem Vašeho vedení města schválit do konce volebního období územní plán, třeba to tak bylo i tehdy, ne?
Linhart
Hm, akorát že my jsme ho chtěli schválit podstatně dříve, abychom podle něj mohli postupovat, ne až úplně nakonec.