iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

V předvečer velikonoční 8. dubna 2007 se v Chotěboři v kinokavárně VELKÝ VOČI konal koncert písničkáře Marcela Kříže a jeho hostů. Tento kytarista, zpěvák, hráč na foukací harmoniku a příležitostný herec pochází z nedalekého Sobíňova a v současné době žije u Čáslavi. Stylově vychází z tradic amerického písničkářského folkrocku, značně však okořeněného prvky jazzu, blues, country a psychedelického rocku. Námětově Kříž čerpá z temných životních příběhů, v jeho textech je patrný vliv a inspirace americkými beatníky. Tento zajímavý hudebník se se svojí tvorbou úspěšně prosazuje po celé republice, několikrát se objevil i v pořadech České televize. Kromě samostatných klubových vystoupení, je možné ho vidět společně s písničkářem Ivošem Cicvárkem a Žofií Kabelkovou v projektu Panoptikum, či s příležitostným uskupením Kabaret. Jedná se o okruh muzikantů hrajících na různé nástroje, kteří jej podle času, nálady a blízkosti svého bydliště na jednotlivých koncertech občas doprovázejí. Kabaret se tak na pódiích objevuje v nejrůznějších složeních a proměnách.

Stalo se již pravidlem, že tradičním účastníkem Křížových koncertních zastávek v Chotěboři a okolí, je i místní rodák, výborný kytarista a hráč na foukací harmoniku Pavel „Kovin“ Kovačka. Dalším členem Kabaretu byl pro tento večer bubeník Kája Houdek. Toto základní trio nastoupilo ve 20,00 hodin na pódium vytvořené ve vestibulu chotěbořského kina a hned prvním songem „On a ona“ naznačilo, že tentokrát se bude hrát poněkud ostřejší verze písničkářského muzicírování. Rozezněly se rámusivé kytary hnané dopředu přesnou a dynamickou rytmikou, Marcel Kříž nasadil svůj typický expresívní výraz a svým zastřeným hlasem vykřikoval do sálu mrazivé textové obraty. To však byl jen začátek tohoto nekončícího jamsessionu. Po úvodní divoké jízdě přišlo mírné zklidnění v podobě lyričtějších kousků. Bicí se proměnily v jemné perkuse a v písních dostaly prostor Kovinovy minimalistické jazzové vyhrávky. Následovaly bluesové standardy, pro které byl na pódium přizván elitní host, vynikající kytarista Libor Lorenc, se kterým Kříž kdysi spolupracoval v kapele Vraždy v Čínské čtvrti. Kovačka se chopil svých foukacích harmonik a Lorenc se zapůjčenou Kovinovou kytarou nasadil k bluesové ofenzívě, při které energie naplno proudila z pódia směrem k posluchačům. První část koncertu před přestávkou byla zakončena předělávkou, která dle průvodního slova zpěváka čerpala mimo jiné z ranných Pink Floyd. Nebožtík Sid Barret by se nad úpravou své písně možná trochu podivoval, ale celkový dojem byl dokonalý.

V nastoleném tempu se pokračovalo i ve druhém koncertním bloku po přestávce, ve kterém nemohly chybět Křížem do češtiny skvěle přetextované převzaté písně od Boba Dylana a Toma Waitse. Ve skladbě o „29 dolarech v kabelce z krokodýlí kůže“ od posledně jmenovaného autora, se na pódiu představila další posila Kabaretu pro tento večer – hráčka na bicí nástroje Petra Hrůzová. Neúnavný Marcel Kříž s kytarou nadále divoce poskakoval po pódiu ve stylu Peta Townshenda z The Who a nemilosrdně vytvářel neprostupné psychedelické plochy. Na žádné zbytečné prostoje nebyl čas a když bylo třeba, tak Kříž svojí kytaru ladil přímo během produkce. Jakoby každá promarněná vteřina mohla v závěru chybět. Vrchol vystoupení přišel s písní od Neila Younga, kterou všichni muzikanti hráli s absolutním nasazením a patřičnou úderností. A když Marcel Kříž v této skladbě trochu pateticky zpíval o tom, že „rock´n´roll je na věky“, mnozí diváci v sále na to byli ochotni přísahat. To už nebyla žádná póza nebo snad povinně odehrané další vystoupení pro peníze či pro slávu. To byla výpověď člověka, který své muzice věří a pro kterého je „na věky“.

V závěru koncertu Kříž přizval na pódium všechny přítomné členy Kabaretu, poctivě předem nahlásil všechny připravené přídavky a vše směřovalo do velkého finále, které obstarala píseň „Hallelujah“. Nebyl by to však Marcel Kříž, tento „rušič“ libých tónů a melodií, aby z Cohenova hitu neudělal místy až noisově psychedelickou záležitost, za kterou by se nemuseli stydět ani pionýři noise-rocku Sonic Youth. A když konečně Křížova kytara ve Velkých Vočích „dokvílela“ a dovazbila, zůstal ve všech návštěvnících nepopsatelný a s ničím neporovnatelný zážitek. Zážitek z příjemně prožitého večera mimo čas i prostor. Poděkování patří všem hudebníkům a také pořadatelům z kinokavárny VELKÝ VOČI za bezchybnou organizaci a nevšední kulturní počin.

Písničkář Marcel Kříž má velmi zdařilé a obsáhlé webové stránky na adrese: http://www.marcelkriz.infozde.cz/, na kterých je možné si mimo jiné poslechnout jeho kompletní tři vydaná alba. Jen je třeba upozornit na to, že uvedené studiové nahrávky nevypovídají zcela přesně o hudbě a šíři záběru tohoto svérázného umělce. Protože, kdo chce poznat Marcela Kříže, musí vyrazit na jeho koncert.

Michal Janáček