iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Odpověď zní: „mnohé“. Rád bych toto své smělé tvrzení objasnil, dovolte mi tedy, abych se s vámi podělil o své znepokojení nad tímto problémem, třeba společně najdeme „jádro pudla“…

Vybral jsem dva příklady z poslední doby, jeden „evropských“ parametrů, druhý ryze „chotěbořský“. Oba mají stejný původ, lidé si zkrátka vymýšlí „hovadiny“.

Špekáčky
Určitě jste zaznamenali problém, který v posledních dnech řeší celá Evropská unie (ještěže ji máme, protože kdo jiný by pak takové problémy řešil). A co že se to stalo? Špekáčky už možná nebudou špekáčky, protože o ochrannou známku tohoto výrobku požádalo Slovensko. Vlastně o nic nejde, oblíbený kus uzeniny se prostě bude jmenovat jinak. Ale novinové titulky hlásají „Uzenáři bijí na poplach“, „Na půdě Unie začal boj“ apod. Televizní zprávy nás zase zaplavují záběry konferencí a jiných početných grémií snažících se vyřešit tento problém. Je to normální, nebo si jen vymýšlíme hovadiny?

V Chotěboři zase solíme. Ovšem nikoli špekáčky, ani rohlíky a housky, ale solíme silnice, solíme chodníky, solíme náměstí i schody před obchody. Ano, už zase upozorňuji na ten samý problém. Je to známá věc, nenapíšu nic nového, proto vlastně ani dál číst nemusíte.

Solení
Není to hezké, není to efektivní, je to závdavek legislativních problémů, ale – a to nás dnes hodně zajímá – asi to není ani finančně výhodné.

Se začátkem adventu zdobíme ulice i domy pestrými ozdobami, snad proto abychom pak mohli snáze vyzdobit i své nitro. A nebo proto, abychom ty samé ulice následně mohli učinit škaredými s prosolenou břečkou. Ale není to jen problém na pohled ošklivých Vánoc. Je tu i problém legislativní, který by mohl hovořit pro použití chemických rozpouštědel sněhu – někdo si na městském chodníku zlomí nohu a ještě se sádrou to může jít řešit k soudu, a možná uspěje. Ale pozor, jsou tu i lidé, kteří si váží svých bot. Patřím mezi ně. Až na nich budou skvrny od soli, patrně bych se mohl také zastavit u soudu. Ale neudělám to. Proč? Protože mi to přijde jako hloupé, nesystémové řešení. Pevně věřím, že tak uvažují i ostatní – je-li zima, pak musím počítat s tím, že bude sníh. Obzvlášť na Vysočině. Prohrne-li ho majitel komunikace, měl bych opatrně projít s díky, že nemusím nazouvat sněžnice. A octnu-li se na zemi, pak bych si měl položit vážnou otázku: „Jsem snad pytel, že ležím na zemi?“ a zcela vážně si na ni odpovědět: „Jsem já to ale pytel.“ Nemyslíte? Já to zkoušel a docela to funguje. Možná mají pravdu Ti, kdo si právě říkají, že jsem možná příliš naivní a do dnešní společnosti opravdu nepatřím. Pak mi promiňte, že tu jsem a že se snažím o to, aby život můj i lidí kolem mě byl pokud možno co nejzdařilejší.

A čím mě fenomén „solení“ v poslední době zaujal? Budu konkrétní. Letos napadl první čtvrtmetr sněhu už v první polovině listopadu. Nechci psát otřepanou formuli, že nás zaskočil. Ale celé dva týdny, kdy ležel, se v chotěbořských ulicích objevila sůl jen výjimečně. Horší už to bylo o několik dní později, tehdy však bylo sněhu jen asi pětinové množství. Nejvíc jsme si bílého (myšleno slaného) zlata užili minulou sobotu. Nejen na silnicích, ale i na chodnících byla jakási nevábná slaná hmota, která vlivem nízkých teplot ne a ne zmizet. Přitom sněhu jen 3 cm. Skoro se zdá, že se zimní údržba neřídí vidinou obecného blaha v podobě zmírnění následků sněžení, ale zkrátka jen náladou vedoucího směny či řidiče posypového vozu. V té souvislosti by možná bylo zajímavé zapátrat i po tom, proč byly chodníky, na které nasněžilo v pátek ráno a dopoledne, soleny až v sobotu. Zřejmě to v pátek neklouže. Nebo jsou nějaké prémie za práci o víkendech?

Pozn. Fotodokumentace není třeba, posolená břečka vypadá letos úplně stejně jako vloni. Stačí si vyhledat článek z roku 2006 zde na ichotebor.cz.


V čem je chyba?
S velkými ovacemi jsme oslavili gorilí narozeniny v pražské zoo. Pár dní před tím jsme hodili novorozence do kontejneru. Za miliony vyrábíme na sjezdovkách technický sníh, za další miliony ho na ulicích likvidujeme pomocí soli. Tím „jsme“ mám namysli „my lidé“, lítáme v tom všichni, ať chceme nebo ne.
Neskrývám, že jsem milovník zimy a milovník sněhu. To možná mé uvažování zkresluje, ale i přesto věřím, že nejsem sám, komu dnešní svět reprezentovaný „posolenými špekáčky“ nepřipadá normální. Slovo „normální“ používám i s vědomím, že je s ním řada problémů, může nabývat řadu významů; ale to je na něm právě to zajímavé, nemyslíte?

Na závěr mi dovolte abych se Vám omluvil za množství uvozovek i za výrazy, které jimi byli označeny. Přidávám výňatek z Plánu zimní údržby vydaného Městem Chotěboř, který je platný pro letošní sezónu. A prosím, zkuste se zamyslet, jestli náhodou nebyl vytvořen a sepsán jen pro „srandu králíkům“…

Chodníky
… Odstraňování sněhu a náledí na chodnících se provádí odmetením nebo odhrnutím sněhu strojními prostředky nebo ručně, oškrábáním zmrazků … Zbytková část bude ošetřena inertními materiály. Solankou nebo solí se ošetří pouze chodník kolem budovy Městského úřadu Chotěboř a dále ulicí Trčků z Lípy až k budově Pečovatelské služby. Na ostatních chodnících smí být použito chemické ošetření jen k likvidaci ledovky vyjma chodníků uvnitř náměstí T. G. Masaryka, parku J. V. Fialy a ve Stromovce, které budou ošetřeny pouze inertními materiály...

Silnice
…chemické rozmrazovací prostředky se aplikují pouze na zbytkovou vrstvu sněhu a ledu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými prostředky… Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit… U komunikací II. a III. třídy se náledí a kluzkost sněhové vrstvy zdrsňuje posypem inertními posypovými materiály v místech, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace…

Hezké Vánoce a na Silvestra ani v novém roce nedělejte „hovadiny“!