Velmi omezené možnosti parkování má chotěbořská poliklinika, která sdružuje nezávislé lékaře. A během vydatné chumelenice v zimě se parkovací možnosti ještě zmenšují.
„Strašné je slabé slovo. Je to tu děs a hrůza. A zvlášť teď v zimě, kdy je nejvíc úrazů a nejvíc nemocných a lidé potřebují vylézat z auta co nejblíž vchodu,“ nebere si servítky Roman Stehlík z Chotěboře.
Zdravotnické zařízení sídlí v Jiráskově ulici, po jejíž obou stranách denně parkují desítky aut. „Sedm let žádám město o to, aby se celá ulice rekonstruovala. Dokonce je i hotový projekt, který by tady zajistil 38 šikmých parkovacích míst,“ vykládá ředitel chotěbořské polikliniky Miroslav Stehno. „Jenže je to marná snaha, pořád se to odkládá, asi na to nejsou peníze. Přitom teď v zimě je toho místa skutečně málo,“ stěžuje si Stehno.
„V současné době se čeká na plánovanou výstavbu tělocvičny u gymnázia, s níž proběhne i rekonstrukce inženýrských sítí v Jiráskově ulici, na které se bude tělocvična napojovat. Proto nemá cenu začít s budováním parkoviště u polikliniky dříve,“ vyjádřil se Pavel Dušek z odboru majetku a investic města Chotěboře.
Jiráskova ulice je jednosměrná a pacienti mohou parkovat na obou jejích okrajích. Přímo před budovou polikliniky je však zákaz zastavení, který vyhrazuje místo pouze sanitkám a lékařům. „Shodou okolností jsem viděla, jak tam zaparkoval nějaký kluk a když se vrátil, měl na autě botičku, a nadával jak špaček. Přitom když máte dítě s horečkou a nikde jinde není místo, tak si nepomůžete,“ říká Štěpánka Švecová.
„Nejsem si vědom, že by se pokutování dělo nějak hromadně, strážníci jsou v těchto místech tolerantní,“ brání se ředitel chotěbořské městské policie Jiří Novotný.
„Na druhou stranu, pokud shledají za problém, že tam třeba nemůže zaparkovat sanitka, aby vyložila pacienty, pak je určitá sankce na místě,“ namítá Novotný.
„Znám to tady z vlastní zkušenosti. Máte nemocné dítě, v zimě auta stojí v silnici, takže je problém vůbec projet a ještě není místo na zaparkování. Posledně jsem musela auto nechat u kina a sem dojít pěšky,“ postěžovala si maminka Petra Žemličková.
„Takhle špatný to tady bylo odjakživa. Pamatuji se, že když jsme sem vozili nemocného tatínka, museli jsme přibrzdit, přiběhla sestřička, aby si ho přebrala, a my jsme jeli hledat místo, kde zastavíme,“ vzpomíná pan Josef z Leškovic.
Ředitel polikliniky Miroslav Stehno si myslí, že úprava ulice, zmenšení chodníku a pokácení stromů by všechny problémy vyřešilo. „I když sami lidé by měli jednat trochu disciplinovaně. Nejednou se totiž stane, že tady někdo zaparkuje a pak si jde nakoupit do Doubravky,“ uzavírá Stehno.
Článek původně vyšel v Havlíčkobrodském deníku.