iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

aneb – Nenafukuj se! My tě stejně vypustíme!

Žehrat opět na volby je bezpředmětné a naivní - máme je naplánovány každý až do konce života. Jen moudrá věčnost je nás zbaví. Současné volby měly neobvyklou zvláštnost a to: Poprvé v historii jsme my občané mohli volit hlavu státu. Volby proběhly ve dvou kolech. Do prvního kola nám pověření vládní úředníci nabídli devět přihlášených – občanů. Skupina pečlivě vybraných - odvážlivců byla charakterizována pestrou a originální rozmanitosti jak názorovou tak vizáží osobnosti. Cesty kandidátů vyvedené z různých myšlenkových koutu se v prvním kole spojily do křižovatky názorů a postojů.

Překvapivý výsledek voleb prvního kola nám voličům určil dva prezidentské kandidáty a jimi proklamované budoucí směrování. Obě cesty mají společný začátek, ale směry cest vedou naprosto diametrálně jiným směrem. Jedna cesta směřuje vlevo s cílem na východě. Druhá cesta směřuje vpravo s cílem na západě. Po lopotné cestě na nás v obou cílech cest bohužel očekává opět stejná neradostná role lokaje. Obávám se, že je to bohužel historický úděl všech malých států a nepočetných národů v civilizované staré Evropě – poslouchat a sloužit těm větším a mocnějším.

Jaký postoj k této historické události má zaujmout prostý občan – volič, když výsledek voleb je tak nepatrný a to jen v určení barvy epolet a lampasů na lokajské livreji a to ještě pouze ve dvou možných variantách rudé nebo žluto-černé. Jak se zachovat? Je třeba zaujmout mnoha lety odzkoušený postoj - Pokud možno zachovat si chladnou hlavu, být tak trochu nad věcí , nenechat se strhnout ke kosmopolitní nebo nacionalistické hysterii, zůstat nadále občanem tohoto státu a být věrný odkazu svých předků.

Víru v axióm lidského bytí
“Byli jsme a budeme“
nedokázal nevymazat žádný sebekrutější režim.

Dost smutným a chmurným úvahám.

Posuďme, jak prožívají a s jakými problémy se potýkají představitelé spolu s občany dříve navštíveného známého vzorového města „Rozboř“ ze státu „Hezko“ při volbě nevyššího představitele státu „Hezko“.

Musím konstatovat, že ve městě panuje bohorodý klid a pohoda. Zabijí se vykrmení čuníci a pojídají chutné jaterničky. Nikdo nikoho neotravuje, aby sním šel na doušek lahodného lipového čaje, žádný z uchazečů o post nevyššího představitele státu neotravuje občany, aby poslouchali vysoce filozofický zpracovaný posudek na publikovanou zprávu z výzkumu nesmrtelnosti chrousta obecného. V televizi běží všechny plánované programy bez změny pouze na konci hlavních podvečerních zpráv utrousí moderátor tak nějak bokem tři krátké větičky a to- že budou volby –kdy budou a kdo bude zvolen. Jinak by v „Rozboři“ o volbách nic nevěděli.

Tak jak to je podrobněji:
Volba nejvyššího představitele státu „Hezka“ obyvatele „Rozboře“ vzrušuje opravdu jen minimálně. Volby nejvyšších přestavitelů nejsou vlastně ani volby podle našich přestav. Jde vlastně o předání výnosného místečka pro osobní zbohatnutí. Volby nejsou limitovány časem vládnuti, ale mírou výše osobního zbohatnutí. V ústavě státu je stanovena maximální možná výše bohatství nashromážděného ve službě státu a je pevně taxativně stanovenou částkou zakotvena v jednom z hlavních článků. Pro sledování průběžného růstu zbohatnutí je ustavena stálá ústavní komise složená ze všech zástupců barevných seskupení mající zájem o získání místa nejvyššího představitele. Ústavní komise má jen tři úkoly: Za 1. sledovat růst bohatství současného vládnoucího představitele. Za 2. má povinnost upozornit hlavního představitele, že se jeho osobní bohatství blíží ústavou stanovené hranici a aby byl připraven k předání moci. Za 3. má za úkol vyhledat ve všech barevných seskupeních toho nejméně majetného a připravit ho na převzetí vedení státu. Protože, ve státě „Hezko“ nejsou vůbec známy ani rozšířeny o ony špatné lidské vlastnosti “závist a hrabivost“ proběhne předání moci v pohodě v krátkém čase. Odstupující představitel předá nastupujícímu symbolicky klíče od státní pokladny a vzájemně si popřejí hodně zdraví a úspěchů v další práci a to je vše. Obejde se to bez volebních lístků, volebních komisí, volební propagandy a řešení náročných matematických rovnic určující vítěze voleb. Ale hlavně inaugurace hlavního představitele státu se obejde bez dlouhých nočních schůzí parlamentu plný hrubých osobních urážek a podpásovek.

Při volbě hlavního představitele státu nejsou přenášeny na občany „Rozboře“ žádné úkoly ani povinnosti. Proto se nekoná žádné vzrušení občanů města. Volba nového představitele přináší do města pouze zpestření diskuze při pití oblíbeného pelyňkového čaje v hojně navštěvovaných městských čajovnách. Lokajskou livrej nepotřebují, protože nikomu neslouží.


Psáno v Chotěboři léta páně 2013 před svátkem sv.Blažeje.


Postskriptum.
V předcházejícím příspěvku uvedená zpráva – o možném přejmenování Rozboře vyvolala další rozšíření sporu mezi občany o dalšího účastníka - navrhovatele možného názvu města a to o „Muzejní svaz historiků města“. Svaz požaduje název města odvodit z historické nutnosti vzniku osady jako základu budoucího města a to dle jména rytíře Mikeše sídlícího ve tvrzi „Na Strakově“, umístěné na strmých skálách nad údolím řeky Skuhravy - chrabrého a nezištného rytíře chránícího neochvějně kupeckou stezku z Heska do Bačova - a proto požaduje přejmenovat město na „Mikešovo“. V současné době jsou k přejmenování navrhovány tři možné názvy města Šmoulov, Lapíkov a Mikešovo. Jak to dopadne je v této době těžko předvídat - stav je rovnovážný je to 33:33:33 a nikdo nechce ustoupit.