ÚVODNÍ STRANA
SPORT
KULTURA
ZAJÍMAVOSTI
ŠKOLSTVÍ
ARCHIV
Radniční okénko
Internetové aplikace
Městská knihovna Chotěboř
Informační centrum Chotěboř
Městská policie Chotěboř
Záhady a tajemno
Milan Knob
Fotografie z Chotěbořska
Milan Knob
Když dobrovolník vypráví…
Datum: 18. prosinec 2013, 10:00
Autor: Michaela Miřátská
Rubrika: Co se děje u sousedů
Autor: Michaela Miřátská
Rubrika: Co se děje u sousedů
Požádali jsme dalšího z našich dobrovolníků, tentokrát slečnu Denisu, která dochází za pacienty do Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě, aby se podělila o svůj příběh.
„Slunce svítí vysoko na obloze. Nepálí. Procházím přes vrátnici a mířím na místo určení – jedno z oddělení psychiatrické nemocnice. Kolem je to samá růžová budova a stromy. Říkám si, že i stálému zaměstnanci chvíli trvá zorientování se, kde se vlastně nachází které oddělení. Ovšem touha vyznat se ve spletitém uspořádání budov, nebylo to, co vedlo mé kroky, když jsem se rozhodla stát se zde dobrovolníkem. Byla to jakási zvláštní touha – touha být potřebná, pracovat s lidmi a hlavně s těmi, na které se zas tak často nemyslí… K čemuž je psychiatrie ideálním místem. Neříkám, že je to práce snadná, má svá specifika, ale o to sladší přináší odměnu. Není snad nádherný pocit rozesmát schizofrenika, který je známý citovým oploštěním – tedy sníženou schopnosti prožívání? Není snad krásné přesvědčit někoho, kdo jen tak sedí a do ničeho se mu nechce, aby vám nakreslil cigarety, neboť je vášnivým kuřákem? Není snad hezké, když se na vás někdo těší? Když mu uděláte radost pouhou pohádkou puštěnou na DVD, nebo citrónovými sušenkami? Každý člověk se umí radovat z maličkostí. Obzvlášť oni, pokud jim dáte možnost mít z čeho. Jen to hned nevzdávejte, chce to čas. Přijít na tzv. způsob jak na ně. U někoho na to dokonce možná nepřijdete nikdy. Ale nevadí. Ani v normálním životě nejste přeci sympatičtí každému. Berte to stejně. Nezáleží na tom, jestli bude potěšených duší 5, anebo 20. I jedna se počítá. I pak to splnilo účel – někoho to potěšilo, zaujalo, zpříjemnilo a ozvláštnilo mu to život za okny psychiatrické nemocnice… A navíc vám to dá skvělou pracovní a sociální zkušenost. Tak pojďte také rozdávat radost.“
A co o dobrovolnici říkají tamní zaměstnanci?
„Denisa se velice svědomitě věnuje našim pacientům, získala si je hned od začátku. Je schopna vymyslet aktivity, ze kterých si každý určitě vybere. Pokud mohu mluvit za naše pacienty, na každou návštěvu dobrovolnice se těší v hojném počtu.“
V případě zájmu nezapomeňte navštívit naše webové stránky www.fokusvysocina.cz. Můžete si na nich třeba povšimnout, že jsme se společně s našimi dobrovolníky zapojili při Národní potravinové sbírce v hypermarketu Albert. Kolik kilogramů potravin bylo vybráno a jak sbírka vlastně probíhala? Podívejte se…
Z dobrovolnického centra přejeme všem čtenářům příjemně strávený advent.
„Slunce svítí vysoko na obloze. Nepálí. Procházím přes vrátnici a mířím na místo určení – jedno z oddělení psychiatrické nemocnice. Kolem je to samá růžová budova a stromy. Říkám si, že i stálému zaměstnanci chvíli trvá zorientování se, kde se vlastně nachází které oddělení. Ovšem touha vyznat se ve spletitém uspořádání budov, nebylo to, co vedlo mé kroky, když jsem se rozhodla stát se zde dobrovolníkem. Byla to jakási zvláštní touha – touha být potřebná, pracovat s lidmi a hlavně s těmi, na které se zas tak často nemyslí… K čemuž je psychiatrie ideálním místem. Neříkám, že je to práce snadná, má svá specifika, ale o to sladší přináší odměnu. Není snad nádherný pocit rozesmát schizofrenika, který je známý citovým oploštěním – tedy sníženou schopnosti prožívání? Není snad krásné přesvědčit někoho, kdo jen tak sedí a do ničeho se mu nechce, aby vám nakreslil cigarety, neboť je vášnivým kuřákem? Není snad hezké, když se na vás někdo těší? Když mu uděláte radost pouhou pohádkou puštěnou na DVD, nebo citrónovými sušenkami? Každý člověk se umí radovat z maličkostí. Obzvlášť oni, pokud jim dáte možnost mít z čeho. Jen to hned nevzdávejte, chce to čas. Přijít na tzv. způsob jak na ně. U někoho na to dokonce možná nepřijdete nikdy. Ale nevadí. Ani v normálním životě nejste přeci sympatičtí každému. Berte to stejně. Nezáleží na tom, jestli bude potěšených duší 5, anebo 20. I jedna se počítá. I pak to splnilo účel – někoho to potěšilo, zaujalo, zpříjemnilo a ozvláštnilo mu to život za okny psychiatrické nemocnice… A navíc vám to dá skvělou pracovní a sociální zkušenost. Tak pojďte také rozdávat radost.“
A co o dobrovolnici říkají tamní zaměstnanci?
„Denisa se velice svědomitě věnuje našim pacientům, získala si je hned od začátku. Je schopna vymyslet aktivity, ze kterých si každý určitě vybere. Pokud mohu mluvit za naše pacienty, na každou návštěvu dobrovolnice se těší v hojném počtu.“
V případě zájmu nezapomeňte navštívit naše webové stránky www.fokusvysocina.cz. Můžete si na nich třeba povšimnout, že jsme se společně s našimi dobrovolníky zapojili při Národní potravinové sbírce v hypermarketu Albert. Kolik kilogramů potravin bylo vybráno a jak sbírka vlastně probíhala? Podívejte se…
Z dobrovolnického centra přejeme všem čtenářům příjemně strávený advent.
Komentáře:
Pořadí nejčtenějších článků za dva měsíce.
www.chotebor.cz
harry.ichotebor.cz
EN 
DE FACEBOOK
WEB KAMERA
REKLAMA
TEXTOVÁ REKLAMA
Truhlářské potřeby TP
Velkoobchod s truhlářskými potřebami Chotěboř.
Ubytování na Vysočině
ekologické zemědělství, bedýnky