iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

„Nepřemýšlím o tom, dělám vše jako dřív…“, slyšíte říkat našeho dobrovolníka, pana Rasochu.

Pan Ladislav Rasocha patří mezi naše nejstarší dobrovolníky. Sám je téměř 10 let klientem Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě, což si moc pochvaluje. S úsměvem poznamenává, že je nikdo netluče, zacházejí s nimi slušně a z domova by už nešel. Těší se na dnešní oběd, sladké buchty a zdá se velmi spokojený.

Ze společného vyprávění je jasné, že pan Rasocha po celý život tvrdě pracoval, proto snad stále ta dobrá fyzička! Rodák z Kojetína popisuje roky strávené prací na dřevařských závodech či na Traktorce. Z manželství se těší čtyřmi dětmi, dvěma holkami a dvěma kluky, kteří podle slov pana Rasochy chodí často na návštěvu. Na otázku, co na jeho dobrovolnické aktivity říká jeho rodina, jen pokrčí rameny: „nemluvíme o tom, jsou na to zvyklí“.

Pan Rasocha prozrazuje, jaké dobrovolnické činnosti se věnuje. „Dělám, co je potřeba. Na zahrádce jsou jablůňky a tři stromy švestek. Až sleze sníh, ostříhám stromky, obílím, oštěpu. Když je čas, sklízím plody, rovnám do bedýnek. Ženský z toho pak pečou štrúdl nebo vyrábějí povidla. Mně uteče čas a ostatní z toho mají užitek“, dodává dobrovolník. Zahrádka není ovšem to jediné, o co pan Rasocha pečuje. „Třídím knížky, pracuji na seznamu. Už jich máme v naší knihovně více než tisíc! Roznáším je ostatním, kteří si už sami nedojdou“. Sám dodává, že nejraději čte detektivky a westernovky. Kromě toho s oblibou sleduje válečné dokumenty v televizi.

Pan Rasocha byl rovněž v r. 2013 jmenován na cenu Křesadlo, ocenění udělované vybraným dobrovolníkům. Certifikát dodnes visí zarámovaný nad postelí, a i když nad tím pan Rasocha mávne rukou, vidím, že ho to přeci jenom těší.

Loučíme se povídáním o zážitcích, které za ty roky pan Rasocha v domově zažil. Nejenže je vždy „k ruce personálu“ a pomáhá, kde je zapotřebí. Smějeme se také příhodě se žehličkou, špunty do uší, eskapádě v koupelně či neshodě s jiným z klientů. Na podrobnosti se ovšem budete muset zeptat přímo aktéra!

„Co mi zbývá“, dostává se mi odpovědi při odchodu na otázku, zda bude v pomáhání i nadále pokračovat. Děkujeme Vám, pane Rasocho, přejeme Vám pevné zdraví a mnoho dalších dobrovolnických let!