iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Chotěboř * Devadesát koček v jediné maringotce- Zní to zvláštně, ale není to vše. Spolu s kočkami v maringotce žije jeden svérázný manželský pár.
"Jsme lidé na okraji, společnost nás odepsala. Tchyně se za nás stydí, prý jí děláme všude jen ostudu. Ale my tak žít nechceme," tvdrí Jana Kaprálová.
Rodina Kaprálových a jejich zvířecí miláčkové patří k chotěbořským postavičkám, na které místní hledí s lítostí nebo odporem. Jejich rozpadlé maringotce přímo pod svatoanenskou sjezdovkou se vyhýbají obloukem.
Je otázkou, co přivedlo poměrně inteligentní dvojici k tomu, aby sdílela stísněné prostory se smečkou koček všech tvarů, barev i velikostí. Uprostřed místnosti hřejí do ruda rozpálená kamínka. Když vám první kočka zvědavě vyskočí na rameno, máte chuť zařadit zpátečku.
V jedné části maringotky, za drátěným pletivem mezi změtí papírových krabic, svítí desítky zvědavých zvířecích očí. "To jsou kluci. Máme naše hejno rozdělené. Holky zvlášť, kluci zvlášť, protože nám lidé z okolí vyčítali, že naše kočky se nekontrolovaně množí a obtěžují okolí," vysvětluje Jana Kaprálová. Kdysi to mimochodem musela být velice pohledná žena.
Kočky a jejich pach jsou ale všude. Kupodivu micky nevypadají nikterak zanedbaně, ta největší má alespoň deset kilo. Nikde žádná postel, ani pořádný stůl, místo židle bedýnka. Nábytek by se sem nevešel. "Spíme na zemi a kočky nás zahřívají," tvrdí Stanislav kaprál. Ani on nepůsobí jako člověk, který by musel takhle žít. Jak vysvětluje, má invalidní důchod, protože skoro nevidí.
Osud obou manželů je spletitý, rozmotat ho není jednoduché. Údajně jsou trvale hlášeni v Chejnově. Existuje ale vůbec? S rodinou měli neshody a s maringotkou se toulají z místa na místo už nejméně tři roky. Pro pitnou vodu chodí s kanystrem kilometry. Žijí ze svých důchodů, pozemek jim přenechala jedna dobračka. Chtěli si koupit domek, ale o peníze přišli. I to je zvláštní historka. Návrat do normálního způsobu života pro ně už zřejmě neexistuje. Zato péče o opuštěné kočky je viditelně smyslem jejich života. "Máme jich i s koťaty dohromady devadesát. Lidé se nás štítí, ale když se potřebují zbavit koťat, rádi nám je přinesou," chlubí se Kaprálová, Kočkám se u této zvláštní dvojice daří skutečně dobře. Líp než jejich ochráncům.

zdroj: deník Vysočina