iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Na to, že se to stane, jsem upozorňoval starostu, místostarostu i veřejnost opakovaně už několik měsíců. To, že to nejspíš povede k likvidaci Sokolovny nebo obrovským výdajům města, jsem rovněž předpovídal. Nicméně je postup nájemce pochopitelný, protože mu Sokolové znemožnili v Sokolovně podnikat dle řádně uzavřené smlouvy a získat tedy zpět vloženou mnohamiliónovou investici, která zachránila Sokolovnu před spadnutím. Prodejem toho, co do Sokolovny investoval, se tak nájemce snaží získat alespoň část svých peněz zpět, protože to, zda se mu je podaří vysoudit na Sokolech, je ve hvězdách. Nicméně, protože část jeho soukromého majetku jsme odkupovali i my, vím, jakou pozornost nájemce věnoval odlišení původního majetku Sokolů od svého majetku a vybavení, aby neprodal něco, co mu nepatří. Takže trestní oznámení je nejspíš úplně zbytečné. Kdyby se raději, když na to byl čas, pokusili Sokolové zamyslet, k čemu vede jejich urputná snaha získat porušením smlouvy hezky opravenou Sokolovnu pro sebe. Kdyby místo trestních oznámeních raději podepsali kolaudaci a souhlasili s pronájmem Sokolovny městu, nemusela by Chotěboř přijít o Sokolovnu nebo hodně miliónuů, Sokolové by nepřišli o Sokolovnu, kterou nejspíš nezachrání, Širocí by nepřišli o investované milióny a chotěbořští občané o ideální místo pro plesy, divadlo, koncerty, ... Tak jako tak kvůli osobnímu sporu paní Tomáškové, současné místostarostky města, a pánů Širokých, tratí nejen obě zúčastněné strany, ale celá Chotěboř. V tomto sporu není a nebude vítěze, jen poražených. A hlavním poraženým je chotěbořská kultura.

Vzhledem k řadě článků a komentářů týkajících se sporu o provozování budovy sokolovny, které se průběžně objevovaly v předchozích letech v různých médiích, nechci na tomto místě uvádět další obsáhlé komentáře současného stavu. Jako člen vedení nájemce budovy sokolovny však cítím potřebu veřejnost krátce informovat o současném stavu této nemovitosti ve vztahu k výše uvedenému článku.

Nájemce (občanské sdružení Perspktiva-ŠANCE, dříve KD Junior - RCV) budovu sokolovny řádně užívalo v souladu s nájemní smlouvou. V rámci celkové rekonstrukce budovy financovalo nejen stavební investice, ale i vybavení inventářem. O těchto výdajích má nájemce podrobné účetní záznamy, které byly poskytnuty nejen vlastníkovi budovy (TJ Sokol Chotěboř), ale i Městskému úřadu v Chotěboři. Tyto podklady nebyly po celou dobu sporu ze strany majitele rozporovány či zpochybněny. Účetnictví nájemce navíc prochází každý rok nezávislým auditem.

Po řadě porušení nájemní smlouvy ze strany vlastníka, v neposlední řadě přerušení dodávky vody (přestože nájemce nabídl okamžitou opravu krýt z vlastních zdrojů, neboť v budově v té době sídlil místní úřad práce), se využívání budovy stalo dále nemožné. Z důvodu ochrany vlastního i cizího majetku (v budově bylo umístěno zařízení patřící dalším subjektům) přistoupil nájemce k demontáži toho majetku, který mu patří a který není součástí zkolaudované části budovy. Přestože tento krok nebyl pro nájemce, který strávil řadu let rekonstrukcí budovy, snadný, o finančních dopadech nemluvě, šlo o jediný způsob, jak zamezit nenávratnému poškození majetku vlivem nevyhovujících podmínek uvnitř budovy.

Trestní podání, které pan Svoboda, starosta TJ Sokol Chotěboř, podal, vyplývá buď z jeho nedostatečného poznání hospodářské situace TJ Sokol, nebo neschopnosti se smířit s logickým dopadem předchozích kroků vedení vlastníka sokolovny. Pokud bych nechtěl přímo citovat trestní řád, mohu vycházet z jednoduché úvahy, že komu nic nepatří, tomu se nic nemůže ztratit, či dokonce být ukradeno. Pokud TJ Sokol podává trestní oznámení na ztrátu svého majetku, pak jistě vše podložila pádnými důkazy v podobě inventárních seznamů chybějícího majetku, dokladů o jeho nabytí a ocenění. Pokud se nyní pan Svoboda v čele TJ Sokol diví, že většina zařízení budovy byla demontována (mimo jiné celé podkroví, šatny, kotelna), pak mu doporučuji, aby si svou paměť osvěžil pročtením vlastní korespondence, kterou zasílal nájemci. V ní se může, mimo jiné, dočíst i to, že nájemce má odstranit nepovolené stavební úpravy a uvést budovu do původního stavu. Že původní budova neměla podkroví obsahující kanceláře a pokoje, vlastní plynovou kotelnu, přístavbu zadních vstupů, velkokapacitní šatnu se zázemím ve sklepě, vinárnu a další zázemí nutné pro provoz budovy, mu i přes naše upozornění jaksi unikla. Skutečnost, že v roce 1995 byl provoz budovy téměř zastaven z důvodu nevyhovujících hygienických, bezpečnostních a dalších legislativních norem, není třeba pamětníkům připomínat. Ze zkušenosti s provozními nároky budovy sokolovny však mohu panu Svobodovi a celému TJ Sokol slíbit, že i této poslední části původního stavu bude nejpozději po letošní zimě dosaženo.

V závěru své reakce mohu pouze souhlasit s panem Pravdou v tom, že, dle mého názoru zbytečný, spor okolo sokolovny dnes nemá žádného vítěze. Poškozen je nájemce, který mohl svůj čas a peníze investovat někde jinde, poškozen je TJ Sokol, který kromě budovy v původním stavu ještě získá mnohamilionový dluh za vynaložené investice na opravy budovy, ale hlavně je poškozen občan Chotěboře, který přišel nejen o jedinečný kulturní objekt, ale i o ekonomický efekt v podobě vyšších příjmů města či nových pracovních míst. Mohu jen přát Chotěboři, aby se podobných výsledků nedočkala i v jiných oblastech, než je kultura. Při pohledu na obsazení čelních míst vedení města však očekávám spíše opačný vývoj.