iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Čtvrtek 18.1.2007, 2.30

Nemůžu se nepodělit o zážitek, který se udál dnešního hektického večera. Jak jistě laskavý čtenář pocítil, Evropu a potažmo i ČR zasáhly nebývale silné vichřice - tedy při rychlosti nad 150km spíše orkány.

Netušíce co nás čeká jsme s kamarádem kolem osmé hodiny večerní vyrazili z Prahy vlakem do Golčova Jeníkova, kde nás měla očekávat přítelkyně a přepravit nás autem do Chotěboře. Při cestě vlakem jsme se obdivovali síle větru, který v poryvech znatelně hýbal celým vagónem. Vlnitý plech na střeše nádražní boudy připomínal spíše povlávající igelit.
Minuli jsme Čáslav a již jsme se začínali strojit a vyklízet kupé, když chtěl kamarád otevřít okno aby odkapal zbytek piva, kterým jsme spláchli svačinu. Než však okno otevřel venku se elektricky zablýskalo a vlak začal uprostřed polí prudce brzdit.

Záhy nám bylo skrze slečny průvodčí sděleno, že vlak ve vichřici zavadil o dráty a my budeme čekat dokud se to neopraví. Nejméně hodinu, pravděbodobněji hodin několik. Jelikož oba neradi necháváme situaci ať se vyřeší sama začali jsme vymýšlet plán jak se dostat domů dříve než někdy nad ránem. Zvláště když nám zbývalo do GJ pouze několik kilometrů a měli jsme tam připravený odvoz. Jenže venku to připomínalo oko hurikánu, neuvěřitelně silné poryvy větru a bičování deště, za které by se nemusel stydět ani ... Na pravoboku, cca 1km daleko, byla vidět silnice vedoucí z GJ do Čáslavi, ale bylo to přes oranici a o nápadu dojít k ní v tomto počasí - byť je tento leden zvláště vyteplený - nemělo ani cenu uvažovat.

Po druhé koleji v protisměru přijela lokálka a chvíli něco řešila vepředu s naším "fýrou" (ze slengu průvodčích přeloženo jako strojvedoucí). Po chvíli však lokálka k velkému rozhořčení většiny pasažérů prázdná odjela. Mohla nás vzít pár km do GJ, ve vlaku moc lidí nebylo. Jenomže přestup za bouře, tmy a mezi poli si asi nidko nechtěl vzít na odpovědnost. Takže jsme čekali dál. Od průvodčích jsme se dozvědeli zhruba polohu našeho vlaku (3km za čáslaví) a dokonce prý kousek za námi je přejezd - jenže za námi jsou někde taky spadlé kabely. Přes gprs a notebook jsme se připojili na internet a na mapě podle vyznačené zatáčky a lesa v rámci požností docela přesně určili naší polohu. Neváhali jsme a zavolali přítelkyni na telefonu s tím aby se podle našich instrukcí přemístila k přejezdu. Jako jediní jsme z vlaku vyrazili do o trochu lepšího počasí a šli směrem na Čáslav, kde už byla přistavená lokomotiva, která však jen čekala a nevypadalo to že by se snažili něco opravit. Po cca 500m chůze po kolejích ve tmě a dešti, mžourajíce a snažíce se včas odhalit případné další spadené kabely jsme došli až k přejezdu, kde jsme šťastně nastoupili do připraveného auta.

Po pár km jsme minuli převrácený kamion, několik padlých stromů a už jsme byli v GJ. Mysleli jsme, že máme nejhorší za sebou. Ale hned za GJ kolona aut a kamionů - před nimi spadlý strom. Na to aby s ním někdo pohnul byl příliš velký takže jsme domluvili družinu chrabrých šoférů a když ještě přijelo policejní auto, strom jsme byli asi v 10lidech schopni odtáhnout a uvolnit aspoň polovinu silnice.

Další 2km a mimo spousty větví také další 2 stromy, asi 30m od sebe a oba smrky, kolmo přes cestu, průměr kmenu uprostřed určitě přes 30cm. Jeden z řidičů kamionu vybalil ocelové lano a po zacouvání kamionem se oba smrky se skřípěním povedlo přerazit. Byla možnost to objet přes Maleč, ale když už jsme byli "v ráži" chtěli jsme se dostat nejkratší cestou až do Chotěboře. A vítr už taky polevoval.

Takže jsme jeli jako první a jediné osobní auto po uvolňené silnici a dále uklízeli ze silnice větve a menší stromy. Bylo něco po půlnoci, ale vítr už se trochu uklidnil a ani moc nepršelo. Přijezd do chotěboře charakterizovala nezvyklá tma, nikde nešel proud. Náměstí úplně černé a u doubravky houkající alarm. Pokračujeme a tu nás nad brodskou křižovatkou odchytí policejní hlídka. Kontrola dokladů, klasická hláška o povinné "bězpečnostní kontrole". Museli jsme se smát, když v takovéhle situaci kdy jsou stovky potřebných a nejen Chotěboř je ve stavu nouze nám policisté dobrých pět minut kontrolovali občanky. Ještě jsem čekal, že nám budou chtít dát pokutu za nefunkční blikač který to zřejmě odnesl od nějaké větve. Naštěstí nás po kontrole nechali jet. Protože nešla elektřina, museli jsme pěšky do šestého patra. Když jsme za svitu mobilu míjeli poslední vypínač na chodbě, najednou problikl a zůstal svítit - dodávky energie (dočasně) obnoveny. Škoda že ne o pár minut dřív, ale tak to většinou chodí.