iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Od vydání posledního Echa už víme, že v Chotěboři neznáme léto ani zimu. Při pohledu z okna na současné počasí se zdá být přinejmenším první tvrzení pravdivé. Přesto mi dovolte, abych se krátce pozastavil nad uveřejněnou zprávou o klimatu v Chotěboři prezentovanou v červnovém vydání Chotěbořského Echa.

Mgr. Adam ve zmíněném příspěvku uvádí, že zpráva o chotěbořském klimatu je zveřejňována jako jedna z konkrétních částí tzv. Strategie pro Chotěboř, hlavního materiálu pro formování vývoje města, a je tak pomocným materiálem pro rozhodování mj. o investicích. Je jistě více než vhodné zvažovat klimatické poměry při zásadních investicích. Jednostranná interpretace odborné zprávy by však mohla být příčinou utlumení investiční činnosti města. Pan Adam sice na webových stránkách města v reakci na dotaz paní Peškové odpovídá, že jeho příspěvek není možné chápat takto jednostranně, ale celková stavba jeho článku takový dojem vyvolává.

„V létě tu není dost teplo, v zimě zase není stabilně dostatek srážek, a s mrazy to také není nijak slavné.“ To je základní teze, se kterou pan Adam vyráží do boje. Jinak řečeno hypotéza, kterou měla potvrdit zpráva Českého hydrometeorologického ústavu. Po krátkém úvodu však v jeho příspěvku následuje jen změť čísel, tabulek a grafů bez dodatečného vysvětlujícího komentáře a zhodnocení úspěšnosti hypotézy. Dle mého soudu uveřejněná data původní tezi nepotvrzují. Ponechám-li stranou, že čtenář se z uveřejněných informací nemá možnost dozvědět nic o způsobu, kterým byla data získávána (upozorňují, že nejbližší meteorologická stanice ČHMÚ se nachází v Libici n. D., která má zvláště v zimě poměrně rozdílné hodnoty měření), je třeba brát v úvahu především to, že Chotěboř se nachází na rozhraní tzv. mírně teplé a chladné oblasti (na pomyslné stupnici 1-5, kde 5 jsou nejchladnější oblasti, by se Chotěboř nacházela na stupni 4). Částečně to potvrzují i počty letních a mrazových dnů uvedených v tabulce z názvem Počet letních a mrazových dnů za období leden 1998 - červenec 2007 (předpokládám, že jde o průměrný počet takových dnů – jinak by tabulka odporovala dalším údajům). Tato charakteristika dává šanci prožít každý rok cca 30 dnů s teplotou 25 st. C a vyšší – to potvrzuje slova Mgr. Adama, že skutečné léto tu máme jen jeden měsíc – otázkou zůstává zda je měsíc skutečně letního počasí „hodně“ nebo „málo“. Dnů, kdy teplota klesne pod bod mrazu, pak bývá kolem 150, tj. pět měsíců; dnů se sněhovou pokrývkou v této oblasti bývá 60 – 100. Je tedy vidět, že k zimě zde máme přeci jen více předpokladů. Však jsme také na Vysočině. A zde konečně narážíme na jádro věci. Říkat, že v Chotěboři máme jen dlouhé jaro a podzim a ostatní za moc nestojí nevyjadřuje příliš houževnatý postoj k politice cestovního ruchu. Myslím, že na Vysočině jsou podmínky všude podobné a pokud by podobný přístup měl zaujímat celý kraj, pak by asi bylo třeba skartovat všechny propagační materiály.
Řekne-li se Vysočina, často si lidé představí sněhovou kalamitu na D1. A nemusíme jezdit po D1, věřím, že pravou zimu na Vysočině poznává každý rok řada z nás hned za cedulí „Chotěboř“ a pak dále po celé trase zaváté silnice do Havlíčkova Brodu. Jestliže u nás není zima, ptám se: „Kde je?“ Na Šumavě? Z několikaletého pozorování vím, že právě v jižní části území jsou sněhové podmínky posunuty o 100-200 metrů nadmořské výšky nahoru – čili zimu, kterou míváme v Chotěboři, zažívají např. kolem Lipna (lyžařský areál Kramolín). Pan Adam se v příspěvku zmiňuje o nedostatku stabilních srážek. Je třeba uvést, že na převážné většině meteorologických stanic v nedalekých Žďárských vrchách spadne více srážek, než odpovídá průměru v jiných, stejně vysoko položených místech (např. v Hlinsku o 66 mm více, ve Ždírci nad Doubravou o 107 mm více, v Milovech o 102 mm). A porovnání podmínek v Chotěboři s podmínkami ve Ždírci už není tak těžké. Odchylky v množství spadlých srážek jsou způsobeny místní orografií terénu. Jiné hodnoty jsou totiž na návětrných, jiné na závětrných svazích. Množství srážek je ovšem v jednotlivých letech opravdu značně proměnlivé – je to však jev celorepublikový. V suchých letech může spadnout pouze 50% a ve vlhkých naopak až 150% dlouhodobého ročního průměru. Počet dní se sněžením je větší v západní části území. Žijeme tedy v oblasti v zimě vlhčí než jsou území stejně vysoko položená v jiných částech České republiky.* To, co dělá Chotěboř v zimě nejvíce drsnou (v létě pak jen nepříjemnou) je vítr, se kterým je třeba počítat jako s jednou z místních charakteristik.

Vraťme se však k podstatě sdělení. Přestože v Chotěboři v zimě nemáme počasí jako v Peci pod Sněžkou a v létě jako v Polabí, máme zde v zimě počasí více typické pro zimu než třeba v nedaleké Čáslavi a v létě počasí příjemnější než třeba u již zmíněného Lipna. A toho je třeba využít. Nevyplatí-li se investovat do koupaliště, pokusme se hledat a investovat do možností, které jsou pro trávení volného času v našich podmínkách optimální. Nevymlouvejme se na to, že zrovna něco konkrétního nejde. Je-li tento článek uveřejněn v rubrice „lyžařský areál“, pak buďme konkrétní. Není-li meziročně zajištěna stabilita srážek, investujme do moderních zasněžovacích systémů, které umožní využít všeho ostatního, co k lyžování nabádá.

Richard Macků