iChotěboř.cz : Novinky z města Chotěboř a jeho okolí

Shrnutí názorů občanů a vedení města v uplynulých měsících:

V Chotěboři je v současné době nejdiskutovanějším tématem absence důstojných prostor pro konání různých kulturních akcí. Jedná se pak zejména o zázemí pro účinkující umělce v kině, neprovozuschopnou budovu Sokolovny a Starou radnici, která už dlouho potřebuje rekonstrukci. Tato tři témata se sice řeší a diskutují odděleně, ale jsou spolu navzájem propojena.

Jediné digitální kino, zkráceně pouze digi-kino, se na celém území kraje Vysočina nachází právě v Chotěboři. Jako mnoho novinek má i nedostatky, které se časem mohou vyřešit. Jedním z nich je relativní nedostatek titulů, které by zde mohly mít premiéru. To je způsobeno tím, že kino je typu e-cinema. Tato kina byla budována v prvních pěti letech digitalizace, takže nesplňují nové normy DCI (Digital Cinema Initiatives), které v roce 2005 přijali přední američtí filmoví producenti a distributoři pro kina typu d-cinema zejména z toho důvodu, aby znesnadnili pořizování pirátských kopií filmů. Kino je sice ochuzeno o premiéry mainstreamových titulů, těch se dočká až po jejich uvedení na Home Video, ale na druhou stranu otevírá dveře domácí tvorbě.

Důvodem kritiky kina ze strany občanů města jsou zejména sedačky a zázemí pro účinkující umělce. První problém výstižně komentuje pan Milan Moc. „Není mi moc jasné, proč je tolik připomínek z řad návštěvníků kina k současným sedadlům. To, že jsou tu a tam poničené, je sice pravda, ale že by byly až tak nepohodlné? Zkusili jste si, přátelé, někdy posedět třeba v Národním divadle, ve Státní opeře Praha, v Karlínském divadle aj. a dostat k tomuto posezení takovou tří až čtyřhodinovou dávku kultury (samozřejmě s přestávkami)? Myslím, že je tam každému divákovi v tomto případě jedno, jestli jsou sedačky polstrované, koženkové, sklápěcí ... Uvádím to proto, že podle mne je na výměnu sedaček dost a dost času. Pokud by se měly v kině někam investovat finanční prostředky, tak úplně někam jinam než pod ctěné zadečky diváků.“ V druhém příspěvku pak pan Moc kritizuje zázemí. „Vzhledem k tomu, že chotěbořské kino - ať už digitální nebo nedigitální - bude ještě dlouho multifunkčním kulturním zařízením, jeví se mi jako ostuda pro celé město, když profesionální účinkující umělci lezou převlečeni z přistavené maringotky, sloužící jako šatna, a než dojdou (např. za deště) rozbahněným desetimetrovým úsekem ke vchodovým dveřím, vypadají jako meliorační dělníci. A my se v této "plodné diskuzi" snažíme řešit " priority" ... Je to všechno nějaké podivné!“

Chotěbořské kino by ale nemuselo být multifunkčním zařízením nadlouho, kino je prostě kino. Mnoho kulturních akcí by se mohlo konat i v budově bývalé radnice na náměstí. Ta ale potřebuje nutně opravit. O tom, že se nejedná jen o jednoduchou opravu, svědčí i částka dvacet milionů korun, kterou ředitel chotěbořské Základní umělecké školy Milan Moc zveřejnil v projektu Zachraňme starou radnici, který předložil i minulému vedení města. To podalo žádost o dotaci, jak napsal v květnu loňského roku na webu ichotebor.cz dnes už bývalý místostarosta města ing. Milan Linhart. „Žádost o dotaci na opravu staré radnice byla v březnu na ministerstvo financí řádně podána (již počtvrté) a vedou se jednání, jak ji dostat do státního rozpočtu. Například zrovna dnes jsme o ní jednali s hostem Hudebních slavností, náměstkem ministra financí Janem Málkem.“, vysvětluje ing. Linhart.

Pan ing. Linhart ale na webové diskusi o snaze města zachránit starou radnici příliš mnoho lidí nepřesvědčil, jak o tom svědčí například reakce pana ing. Pravdy. „Jenže tak, jak se nás snaží místostarosta uchlácholit, to nebude. Po obrovských výdajích na zimní stadion se také tvrdilo, zejména když nastupovalo nové vedení, že nebude podobnou chybu opakovat. A ejhle, umělá tráva dostala přednost před opravou ulic, ZUŠ, kinem a podobně.“, reaguje ing. Pravda, který je mimo jiné organizátorem známého Festivalu Fantazie.

Ne všechny objekty ve městě, které by mohly sloužit kultuře, jsou v majetku města, takže na jejich stav nemá radnice přímý vliv a tudíž v jejich správě nemůže dělat chyby. Řeč je samozřejmě o budově Sokolovny, která je již velmi dlouhou dobu v dezolátním stavu. A je na tom mnohem hůře než kino a bývalá radnice, i když by mohla kultuře sloužit mnohem více než obě budovy dohromady.

Sokolovnu v letech 1995 – 2006 provozovalo občanské sdružení Perspektiva – Šance (dále pouze P-Š), zastupované Pavlem Širokým. Majitelem je ale TJ Sokol v čele s Radkem Svobodou. A v tom byl a je zřejmě problém. Ačkoliv P–Š vložilo do rekonstrukce Sokolovny nemalé finanční prostředky, okolo 15 milionů korun, byla budova po dlouhou dobu zavřená, a to jen kvůli nesmyslným sporům a dohadům mezi zmiňovanými stranami. TJ Sokol podal i trestní oznámení, jelikož podle něj zdevastovalo Sokolovnu právě P-Š, které z budovy odstranilo veškeré zařízení, které si tam samo nechalo v rámci oprav instalovat. A pak zase P-Š obviňuje ze zdevastování budovy Sokol, protože se o ni rádně nestaral.

V současné době je Sokolovna opět plně v rukou TJ Sokol, který chce v co nejbližší době budovu opravit. Zajímavý komentář k k tomuto napsal ing. Pravda. „Bylo by fér připomenout, že ve skutečnosti budova Sokolovny před jejím předáním do rukou sdružení Perspektiva-Šance byla reálně zralá na likvidaci (kvůli stropu na spadnutí se například různě zakazovaly a povolovaly akce, o sklepích a záchodech, kuchyni a dalších prostorách a jejich havarijnímu stavu a "úrovni" nemluvě). Investované milióny získané sdružením ji zachránily a z větší části v ní zůstaly (což může být do budoucna velkým problémem, předmětem soudního sporu a důvodem k opětovnému uzavření Sokolovny). Aktuální škody způsobené tím, že sdružení demontovalo část vlastního majetku, jsou pouze povrchové a pokud budou peníze, půjdou relativně rychle odstranit. Nicméně i tak to nebude zanedbatelná částka.“ Doufejme tedy, že žádné soudní spory ohledně Sokolovny nebudou nutné.

Každá z budov v Chotěboři, které slouží kultuře a o nichž pojednávala tato reportáž, mají menší a věší nedostatky. Nejlépe je na tom kino, to má moderní promítací zařízení. Pouze sedačky by se mohly vyměnit, na tom se shodnou asi všichni. Zázemí pro účinkující zde sice není ideální, ale pokud by se opravila celá budova bývalé radnice a Sokolovna, mohli by umělci účinkovat tam. V bývalé radnici je alespoň Základní umělecká škola. Nevyužita zůstává tedy pouze Sokolovna. Pokud se zainteresované osoby nebudou stále navzájem obviňovat navzájem a TJ Sokol začne s opravami, když mu ty provedené P-Š nebyly vhod, je docela možné, že se občané Chotěboře dočkají důstojných prostor pro kulturu. Nebude to jistě zítra nebo za týden, ale za dva, tři roky určitě. Snad.

Martin Maška